Přátelé zeleného údolí

V sobotu 21. září se konal náš nejoblíbenější turnaj. Hrajeme ho doma v Brně, takže rodiče se mohou přijít dojímat nad pokrokem, který udělaly jejich ratolesti a navíc s ním (turnajem) nemáme žádnou práci. Neničíme životní prostředí ježděním autobusem, nemusíme likvidovat ekologickou katastrofu v podobě PET lahví a trávník v Bystrci může klidně růst. Takže jsme v podstatě přátelé zeleného údolí a děkujeme Dragonu za krásný turnaj a možnost vychutnat si idylickou sobota, kterou v Praze mají každý týden!

Po týdnu, kdy jsme se na trénincích pravidelně scházeli v počtu dvaceti hráčů, přišlo na srazu lehké rozčarování, když jsme se dopočítali čísla 12. Na jedno mužstvo je to akorát, nicméně pod vlivem tréninkového optimismu jsme měli přihlášená dvě mužstva. A protože jediným nedostatkem turnaje na Dragonu je absence legendárního sluníčového ředitele Davida Mynáře, který předělá rozpis do 10i minut a ještě se u toho usmívá, tak jsme nechtěli domácímu sekretáři přidělávat vrásky a šediny marným bojem s PC a ponechali v turnaji oba týmy Orange a Black. Tudíž naše hráče čekala slušná porce zápasových minut a rodiče měli naději na romantický večer vzhledem k brzkému usnutí unavených ratolestí.

Pro nemoc chyběli Ritchie a Květko. Začali jsme remízou s Vyškovem, v utkání, kdy jsme stále na něco čekali. Čekali jsme až se nám soupeř rozběhne, čekali jsme na míč, že sám vyskočí ze země do rukou, čekali jsme, že hráče s míčem složí spoluhráč, čekali jsme s rozehrávkou až se pěkně soupeř postaví do obrany...Následoval Fergusonův fén, v ochotnickém podání Václava Vorla, který nastartoval opory Ozyho, Tobyho a Trťu, probudil spící princezny Sofču a Terku a nakopl Kubu a dvojčata Mišku s Fildou. Jak v pohádce se tak mávnutím kouzelného proutku proměnila noc v den a odskákali to chudáci Akademici poměrem 5:0.

Velmi hezké utkání jsem odehráli sami proti sobě v nižším počtu hráčů, které skončilo vítězstvím 3:1 pro Bystrc!:-) Méně hráčů a více prostoru znamenalo méně soubojů a větší díry, kterými větral obranu špílmachr Trťa a parádně hrající Terka. Možná by stálo za úvahu, kdybychom hráli 6 na 6 pořád!;-) Tímto zápasem jsme se naladili na zbytek turnaje a za pěkného počasí jsme si poklidně dokráčeli zeleným údolím pro další vítězství.

Příští sobotu jedeme na celostátní ORF do Olomouce, kde to ale nebude vůbec žádná procházka, takže se těšíme na hojnou účast na trénincích, protože máme rozhodně co zlepšovat a na čem pracovat.

VV