Stříbrná Olomouc!

První říjnovou sobotu nás čekal výlet do metropole Hané, čili do Olomouce. Sraz byl tentokrát až v 8.30, takže jsme si mohli i přispat. Cesta probíhala bez obtíží, lehce po desáté hodině jsme parkovali v areálu TJ Lokomotiva Olomouc. Vylodit a jde se do šaten… Nápis na dveřích šatny „Bystrc – Havířov“ napovídal, že týmů přijelo dostatek. V kategorii U10 celkem 16.

Rozlosování do 4 skupin bylo tedy na místě. Havířov – Petrovice 1 – Říčany Modrá Lavina, toť bylo složení naší základní skupiny A.

S Havířovem „umíme“, což výsledek 4:0 jen potvrdil. S Petrovicemi jsme se letos ještě nesetkali, ale výsledek 5:2 hovořil v náš prospěch. Čekala nás dlouhá pauza a po ní Říčany. Mnozí z našich borců mají ještě v živé paměti finálovou porážku z Mistrovství ČR v kategorii U8. Dnes už jsme však jiný tým, v jiné kategorii, začíná se od nuly a toho se naši borci chytli. Jedna akce střídala druhou, síly byly vyrovnané, až se konečně podařila akce a oranžový dres zamířil k pětkovišti soupeře… „JÓÓÓÓ“ ozval se hurónský řev z úst našich svěřenců a ruce vylétly vítězoslavně nad hlavy. Právě si mnozí z nich vyhráli svoji soukromou bitvu. Ale ještě nebyl konec. Říčany vykopli a šly do protiútoku… Naši borci si ale výhru nechtěli nechat sebrat a 1,5min před koncem položili další pětku. Zápas končí 2:0 a v očích našich borců se značí únava, ale taky radost. Říčanský skalp je náš!!!

Čekala nás obědová pauza, asi už tradiční řízek s bramborem. Porce, se kterou by zápasil i leckterý chlap, nechala některé naše hráče vyloženě klidnými… Co však nenechalo klidné trenéry, byla zpráva, že se vytvoří nové dvě skupiny po osmi týmech. Dalších sedm zápasů v boji o 1. - 8. místo?! No to snad ne!! Naštěstí se záhy tato informace stala mylnou.

Jsme v semifinálové skupině společně s Vyškovem, Olomoucí a Akademií. Moravské semifinále? No proč ne?! S Vyškovem jsme už letos hráli a vzájemná bilance 0:2 nevypadá moc dobře. Vyškov byl zatím jediným týmem, který nás na předchozích turnajích dokázal porazit. Dneska je ale nový den, dneska to bude jinak… Naši borci jsou odhodláni přepsat tabulky a s tím také vbíhají na hřiště. Akce střídá akci. Oranžový expres nabral rychlost a Vyškov odchází s porážkou 3:1. Další cenný skalp je náš! Následuje Olomouc. S tou hrajeme až překvapivě vyrovnaně. Konečný výsledek 3:1 posouvá naše borce čím dál výš na pomyslném žebříčku. Akademii porážíme vysoko 7:1, tak se nad slovy jejich trenéra „My jsme vás dneska nechali“ jen usmíváme. Víme, kde je pravda! :-)

Čeká nás poslední zápas, finále s Petrovicemi 2. Mužstvo vypadalo motivovaně, už chybělo jen tak málo… Co se však dělo po zaznění píšťalky jsme opravdu nečekali… Možná za to mohla únava, možná strach z úspěchu, těžko říct… Náš oranžový expres ani nestihl vyjet a už prohrával 0:2. Klukům ztuhly jak nohy, tak i úsměvy na tvářích a některým z nich se v nich objevili dokonce i slzy beznaděje. Toto si naši borci po vítězných šesti utkáních nezasloužili… Co říct? I takový bývá sport! Hvizd píšťalky ukončil naše trápení a konečný stav 1:8 netřeba už více komentovat. Hoši dostali studenou sprchu a jako ovce na porážku se pomalu přesouvali na vyhlášení. „Borci hlavu vzhůru, vždyť jste 2. ze 16i týmů, to je skvělý výsledek!! Porazili jste Říčany i Vyškov… Víte co? Za 2. místo si otevřeme dvě šáňa a oslavíme jak úspěch na turnaji, tak i narozeniny Matyho (Kotty měl v sobotu 8 let, pozn. autora). Hlavy jdou pomalu nahoru a trofej pro vítěze si už oslavenec, i se svým týmem, přebírá s lehkým úsměvem na rtech.

Do Olomouce vyrazilo devět borců, z čehož pro šest z nich to byl vůbec první velký turnaj v kategorii U10. Jeden z nich dokonce nešel do školy, aby se dal zdravotně do kupy a mohl tak svým výkonem pomoci ke krásnému 2. místu. Skóre 25:13 hovoří za vše. 1. místo Petrovice, 2. místo RCB, 3. místo Říčany.

Díky kluci, že jsem s vámi u toho mohla být. Díky, že do hry dáváte vše, včetně vašeho srdce! Je radost vás při hře sledovat. Odpouštím vám i ty tři infarkty, které jsem prožila, stály za to!! :-)

Těším se na příště…

Přijďte se podívat i vy. Už tuto sobotu hrajeme doma, tentokrát trochu netradičně, až od 13 hodin.

KK