Ostrava?

V sobotu 25. září jsme zjistili, že svět je zase v pořádku. Aspoň ten náš malý, bystrcký, ragbyový. Vrátil se nám náš milovaný patrák a jeho vládce J.H., tímto však skončila nám nic netušícím veškerá radost. Ano, radost jsme měli z usměvavých tváří našich dvaceti svěřenců, kteří ač museli vstávat za ranního kuropěni, neztratili nic ze svého nadšení.

Po dvou hodinách svižné a plynulé jízdy jsme přistáli v areálu TJ Sokol Mariánské Hory, který bude jistě již brzy  nominován na listinu světového sportovního dědictví UNESCO, neboť jeho zdi, mimo všech jiných, pamatují i takové velikány, jakým je třeba náš oblíbený tříminutový plejer, pan Č.

Jako vždy jsme sestavili dvě mužstva, Black a Orange, v kterém se na rozehrání postavili navrátilci Ozzy a Filda. Hřiště bylo na rozdíl od minulé štace v perfektní kondici, takže v podstatě vše v pořádku až na to, že nějaká chytrá hlava zkopírovala komplet hrací plán z minulého týdne v Havru, a vůbec si nelámala hlavu třeba tím, že místo dvou hřisť bylo jen jedno, a že čtyři týmy se na ně opravdu nevjedou. Tím začal celý řetěz přepočítávání, přesouvání a zmatků, protože ke všemu ještě nedošli přátelé z Havířova.

Že nebyl papír a inkoust do tiskárny, to už je asi v tomto kraji tak nějak tradice, ale že nebyl nikdo schopen ani tužkou přepsat postupy v turnaji, to už se nám přestávalo líbit. Museli jsme se spoléhat na místního hlasatele a doufat, že má správné rozlosování. Naštěstí míč i rozhodčí byli přítomni.

Pro náš tým Orange měl skončit turnaj už po dvou utkáních, tudíž jsme zalobovali, abychom si zahráli ještě další zápasy. Chlapci a dívky si vedli skvěle, až na jednu prohru s Vyškovem jsme vše vyhráli. Je vidět, že nováčci se už za podpory zkušenějších sehrávají a získávají jistotu.

Tým Black projel turnajem jako nůž máslem a vyjma malého zaváhání proti Zlínu se nám hra moc líbila. Rozehrávky na křídla, skládky i podpora fungovaly dobře. Ještě je potřeba přidat v osobních soubojích, v boji o míč a čištění. Jelikož se už nehrálo o umístění, tak Orange ve své skupině skončil druhý a Black svou skupinu vyhrál. A protože nám porce zápasů nestačila, zahráli jsme si přátelský zápas se Zlínem a pak derby Black vs. Orange.

Co říct závěrem? Ragby máme rádi, s dětmi nás to baví a jedeme klidně až na sever podpořit kamarády, ale ruku na srdce, po tomto turnaji jsme tak trochu na rozpacích. Chyby se stávají, "bo sme lidi ne stroje" a lidi nejsou i  nadšenců ubývá. Stačilo však by tak málo a vše by mohlo naprosto super, jak jsme tady byli léta zvyklí. Snad to byla jen náhoda a vše se zase v dobré obrátí.

Už se těšíme příští týden na ORF, kde změří náš výběr síly i s týmy z Čech, což bude opravdová prověrka toho jak na tom herně jsme.

Proto se těšíme na hojnou účast na trénincích a děkujeme všem za přízeň a podporu!!!

Ragby zdar!

R+P+M