Přátelský zápas Pípa Cupu v Ostravě

V sobotu 30. května jsme odjeli na první pokoronavirové utkání organizované ČSRU. Interně jsme v klubu tyto zápasy nazvali Pípa Cup, protože tato přátelská utkání naplánoval Tomáš Kohout z Říčan, přezdívaný Pípa.

Do Ostravy jsme odjeli v krásném počtu 18i dětí, vlastně nám chyběli jen zranění Ondra Dobeš, znovu se rozhodnuvší hrát ragby Jan Drdla, taktéž v současné době zraněný a Dominik Zajíc. Víc nás už není.

Sestava:

Šimon Hřebíček, Filip Navrátil, Marco Szeremeta, Jakub Kincl, Jakub Nešťák, Jan Bártů, Petr Majzner, Mikuláš Rada, Eliška Doležalová, Ondřej Ciboch, Daniel Urban, Matěj Sodomka, Daniel Bodanský, Marie Stejskalová, Ivo Anderle. Na střídačce začali: Filip Horváth, Tomáš Vaníček a Vojtěch Kurečka.

Utkání jsme začali poněkud nervózně, s Ostravou jsme v tomto roce ještě nehráli, a také dlouhá herní pauza nám na klidu moc nepřidala. Soupeř na tom ale nebyl o moc lépe. Poprvé se skóre měnilo zhruba v 10. minutě, když obranou soupeře proběhl Dan Urban a položil pod háčko. Bohužel našemu kopáči se konverzi proměnit nepodařilo. Za chvíli se Danovi podařilo opět uniknout a vedli jsme 12:0. Co potom nastalo, úplně nevíme. Jestli to bylo uspokojení z vedení, anebo strach o výsledek, najednou jsme začali kupit chyby, dělat špatná  rozhodnutí, hrát alibisticky. Tím jsme dovolili vrátit se domácím do zápasu a vyrovnat na 12:12. Pořád jsme ale bojovali, vypadalo to, že komu se podaří prvnímu znovu položit, tak ten utkání zlomí. Naštěstí jsme to před koncem poločasu byli my, položil Matěj Sodomka a my jsme poločas vyhráli 12:19. O odpočinek si o pauze řekl Šimon Hřebíček (Šíšo, fyzička!), místo něj nastoupil Filip Navrátil.

V druhém poločase vládl na hřišti už jen jeden tým. Náš. Postupně se nám dařilo navyšovat skóre, největší radost nám ale dělal styl hry. Agresivní obrana zaměřená na získání míče, následně dvě, maximálně tři fáze hry rojem, kdy jsme navázali obranu a rychlé předání míče útočníkům, kteří nacházeli okénka v obraně soupeřova útoku a procházeli jí. Výborná byla podpora hráče s míčem, snažili jsme se udržet míč co nejvíc ''živý''.

Postupně jsme střídali všechny náhradníky, takže si všichni zahráli. Radost nám dělalo, že když šel někdo ze hřiště, byl nešťastný, že střídá. Bylo vidět, že děti hra bavila.

Celkové skóre bylo na konci zápasu 12:66

Body:

Jak je na bodujících vidět, tak nám skóroval roj i útok, tak to má být. NENÍ ALE DŮLEŽITÉ KDO SKÓRUJE, PROTOŽE BEZ OSTATNÍCH SPOLUHRÁČŮ BY SE MU TO NIKDY NEPODAŘILO, JE TO PRÁCE CELÉHO TÝMU.

Chválíme opravdu celý tým, včetně náhradníků, nicméně musíme a chceme vyzdvihnout jedno jméno - Eliška Doležalová na mlýnovce. Dirigovala celý roj, srdnatě se svou drobnou postavou brzdila daleko větší soupeře, několikrát jim sebrala míč a tohle celé korunovala pětkou, kdy si vzala sama míč z rucku před pětkovištěm soupeře, prosmýkla se mezi třemi soupeři a položila!

Chválíme také kopáče, kterému se několikrát podařilo proměnit konverzi z hodně těžkého úhlu, s tím by měli kolikrát problém i dospělí hráči.

Příští víkend nás doma čeká Olomouc.

Za trenérský tým

Slávek Anderle

Foto: Vlastimil Tržický