28.04.2019

Dým bramborové natě




Ta jižní Morava je jistě krásná zem...a jak by dodal klasik - stačí si jen uplivnout a vyroste kukuřice. V naší (ú)rodné  matičce se o posledním dubnovém víkendu konal, za podpory města Brna, tradiční turnaj Brno Mini Rugby, kde jsme opět po třech týdnech, změřili síly i se soupeři z Prahy a okolí. Předpovědi navzdory, snad díky přímluvě našeho Prezidenta v kostelíku u sv. Augustína (s našim Nejvyšším je to ostatně jako s dotacemi z EU - kdekdo na ně brblá, ale všichni rádi využijí toho co přinesou), se akce uskutečnila za příjemného jarního počasí a nemuseli jsme tak mít strach o náš pažit, jehož kvalita se blíží golfovému greenu.
 
S hraním golfu a vybíráním popelnic lze začít v každém věku, nicméně s rugby je dobré začít co nejdříve, což už pochopila spousta rodičů, takže jsme na akci měli 18 dětí! A pokud se přišli podívat i další rodiče šikovných dětí, apelujeme na ně, aby se nebáli a vyslali své ratolesti si rugby zkusit. Většinou děti vracíme jakž takž ve stejném stavu, maximálně s trochu pocuchaným zevnějškem a spoustou zážitků.
 
V kategorii osmiček zápolilo celkem 16 týmů, rozdělených do dvou skupin. My postavili tradičně mužstva Orange a Black. Naši soupeři, obzvláště z hlavního města, vzali turnaj velice vážně, takže vyjma tradičního poděkování Bohu, mamince, trenérům a sponzorům, před začátkem udělali i aktivní brainstorming. Náš trenérský triumvirát, tak nějak postaru, dal hlavy dohromady a vymyslel naprosto originální a neotřelou taktiku. Dát o jednu pětku víc než soupeř a vlítnout na to zostra hned od začátku. Velká filozofická sportovní pravda totiž hovoří o tom, že je lepší 1:0 vést, než 0:5 prohrávat. A odpověď na základní otázky života, vesmíru a vůbec je přeci 42, což ví každý Stopařův průvodce po galaxiiNo a ve finále je důležité se z toho nepo... (zdravíme in memoriam nejslavnějšího Ropáka do Lítvínova).
 
Obě mužstva RCB odehrála v základní skupině sedm utkání a nevedla si zle. Orange od začátku ukazovali, že i pouhé tři týdny tréninku venku nás posouvají do jiných sfér. Filda s Miškem tradičně hráli od podlahy, ale i chytře, Matouš si počínal velice zkušeně a bojovně (a to je nejmladší z mužstva), kdy ho v zápalu boje nepoznávali ani vlastní rodiče. Teo nekompromisně skládal, Křesadlo útočil všemi směry, Sofča perfektně bránila, Terka a Alex se neohroženě prali s o hlavu většími kluky...Troufám si tvrdit, že stačíme i na špičku, jen je třeba udržet pozornost a hrát dle pokynů po celý zápas. Je to pořád dokola, ale chybí nám konfrontace se silnějšími týmy. Proto kvitujeme s povděkem, že nám roste na Moravě konkurence v podobě zlepšujícího se Dragonu, Vyškova a také Akademie, která začala teprve nedávno. Tomuto mužstvu naši hráči opět rádi vypomohli. Při dotazu kdo chce hrát za červenobílé letěl vždy les rukou vzhůru. Navíc Sofča druhou půlku turnaje odehrála ve výhradně dívčím týmu v kategorii U10, kde se mezi hráčkami ze starší kategorie rozhodně neztratila, a položila i pětku! Vysloužila si velkou pochvalu od trenéra Olympu, který dívčí tým z hráček na turnaji dali dohromady.
 
Náš druhý tým byl tentokráte složen i z několika takřka úplných nováčků, pro které to byl první turnaj. Obstáli jsme se ctí a mohlo být ještě lépe. Mnohdy totiž naši hráči předvádějí nejlepší boj se "soupeřem" mimo utkání, v přestávkovém blbnutí, nebo vytrhávání trávy. Takže pak chybí síly v zápasech.
 
První pětky v životě položili Alby, Vojta i Dominik, k čemuž gratulujeme! Ríša s Tadeášem bojovali jako lvi, v několika zápasech s menšími soupeři nastoupil i brácha Teo a rozhodně se neztratil. Max se snažil na max (chtělo by to všem více něž třetinovou účast na trénincích), Filip pomalu začal využívat svých fyzických předností. Speciální ocenění si zaslouží Poly, která mimo běžné hráčské povinnosti, ještě stíhala usměrňovat mladší spoluhráče.
 
Nakonec z toho byla bramborová medaile pro Orange a 14. místo pro Black.
 
To vše se odehrálo na dvou hřištích, která naštěstí byla jen kousek od sebe, takže jsme s vypětím všech sil zvládli koučovat všechny. A protože se moderní době snažíme přijít na zoubek, zapnul si jeden z trenérů chytrou aplikaci na měření kroků. Za sobotu z toho bylo slabých 11 kilometrů!
 
Škoda že takto moderně (ačkoliv to na začátku vypadalo jinak) neuvažují i kolegové z Prahy, kteří jeli domů vlakem a odjezd si objednali na brzkou dobu, díky čemu se turnaj musel zkrátit. My sice chápeme, že první parní vlak v mocnářství jel z Vídně do Brna a kluci chtěli vidět skutečnou historii, zvláště na našem nádraží nepodléhajícímu módním trendům, nicméně bychom rádi připomněli, že my jsme vždy a všude až do konce a dokonce si umíme objednat i autobus:-) Holt "takovejch jako jsme my, je nás už dneska málo", jak zaznělo ve filmu Pupendo. A ve filmu, jehož název jsem si půjčil do nadpisu, říká Václav Lohniský: "Ať děláte co děláte, všichni vaši pacienti nakonec skončí u mě". 
 
My bychom byli rádi, kdyby všechny turnaje končili minimálně takto, jako tento domácí. Pro všechny hráčky a hráče ve zdraví a se spoustou zážitků. Pro všechny rodiče s radostí z výkonu svých dětí a pro nás všechny, co se motáme kolem rugby, s dobrým pocitem z výše zmíněného.
 
Děkujeme všem, kteří se nezištně podíleli na přípravě areálu pro turnaj. Vojtovi z firmy Muffiny Brno za perfektní catering (první turnaj v dějinách, kde děti nenechávaly zbytky), Bobovi, pilotovi dronu, který se navíc uplatnil jako pomocná síla v kuchyni, přísným, spravedlivým a vytrvalým rozhodčím, kteří pískali celý den a naběhali spoustu kilometrů. Jedinečnému řediteli turnaje Dejvovi Mynářovi za řízení turnaje a moderování akce, sčítání výsledků a nalezení správných čísel i v jen lehce řízeném chaosu:-) Maminkám za napečení buchet, koláčů a jiných laskomin. Radost nám udělali i "special guests". Na kontrolu z ČSRU přijel manažer regionálního rozvoje Dan Beneš, kterého atmosféra strhla tak, že se zapojil do pískání či pomáhal s řízením turnaje. Velmi si vážíme i návštěvy radního města Brna odpovědného za sport, pana Jaroslava Suchého, který se chopil předávání cen. Jeho návštěva je důkazem, že město Brno fandí i menším sportům, což je pro nás velká podpora!
 
Co zbývá? 
 
Rugby zdar!
 
Výsledky: Orange: 8 výher - 4 prohry, Black: 2 výhry - 10 proher