Těsné vítězství na Dragonu

Silničáři, vědomi si našeho zářijového příjezdu do Cacovic, stihli opravit husovický tunel včas, dokonce v něm nainstalovali i nové osvětlení. My si tak bez komplikací zajeli posvítit na našeho městského rivala. Je třeba zmínit, že i zde na ostrově už asi funguje osvícení a začíná to vypadat, že se umíme domluvit na spolupráci! 

 

Kulisy byly tedy víceméně známé, v domácí klubovně navíc běžel televizní přenos utkání Nového Zélandu s Jižní Afrikou. Kdo si tak chtěl zkrátit chvíli mezi litými boji dětí na hřišti, měl perfektní možnost shlédnout rugby nejvyšší světové úrovně. Ve zmíněné klubovně je navíc k shlédnutí i vitrína největších domácích hráčských legend. Těší nás, že několik z nich se již dokázalo povznést nad klubistické zájmy a pomáhají rozvoji rugby jako hry v Brně. Naše legendy pak doufají, že to nejsou jen trojští sedmičkářský koně:-)

 

Turnaje se zúčastnilo osm týmů (pro srovnání na prvním oblastním turnaji bylo v Čechách mužstev 21...), my a vyškovští jsme měli dva týmy. Vůbec se zatím neúčastní kluci ze severu Moravy, asi se jim do kraje mlékem, strdím a vínem oplývajícím nechce. Naopak nechyběl černý kůň podzimní sezóny, jestli se to tak ještě v dnešní době může napsat, taková moravská Tonga, nebo-li tým Zlína, se kterým jsme sehráli vypjaté finále. My byli oslabeni o naše dva živly, vítr a zemi, tedy rychlíka Matouše a těžkou váhu Albyho. 

 

V prvním utkání tým Orange přehrál Akademii a Black po boji podlehl Olomouci o jednu pětku, následně po skvělém výkonu remizoval s Akademií a vrcholem bylo utkání s Vyškovem, kde Ríša neohroženým způsobem položil první pětku na soutěžím turnaji v životě! Gratulujeme! Ríšu navíc chválíme celkově, na turnaji předvedl několik ultimátních skládek. Vypadá to tedy, že nám roste další chrabrý nemluvný bijec :-) Stejně tak se skvěle rval benjamínek Teo, kterému už skauti chystají smlouvu v Toulonu, protože jeho skládky začínají být legendární. Svůj první podzimní turnaj okořenil výborným výkonem i Tonda.

 

Orange procházeli turnajem vcelku bez zaváhání, vyzdvihujeme výkon Křesadla, který sice zásadně utíká mezi co nejvíc protihráčů, místo do prostoru, nicméně úspěšnost v pokládání pětek měl v sobotu výbornou. Pozadu nezůstali ani Táda a Mates, kteří výborně skládali. Vojta je takový náš Jackyll a Hyde, neboť dopředu je to skvělé, dozadu přesně naopak. Alex je platným hráčem oběma směry, pokud tedy zrovna dává pozor a soustředí se na hru. V týmu Akademie navíc srdnatě bojoval Dominik. 

 

Vše tak směřovalo k vyvrcholení turnaje, jímž byl poslední zápas se Zlínem. Už předposlední utkání se nám moc nevydařilo, je zřejmé, že pokud jsou mezi zápasy delší pauzy, moc nám to nesvědčí a děti chladnou rychleji než diesel s filtrem pevných částic v zimě. V utkání jsme dvakrát vedli, ale vlastními chybami, zvláště v pokrytí prostoru, utkání skončilo remízou, což nám nakonec stačilo k celkovému vítězství, tentokráte ovšem jen díky lepšímu skóre.

 

Celý turnaj probíhal pod taktovkou nových, zaučujících se rozhodčích a pod dohledem mentora Tonyho. Je vidět, že bude ještě potřeba zapracovat, zvláště pak na jednotě výkladu pravidel, nicméně žádný učený z nebe nespadl a my jsme rádi za každou posilu naší, stále malé, rugbyové, komunity.