Bystrcká lavina přejela i Vysočinu

V sobotu 5. října nastal ten den, kdy k nám byl zaveden nový turnaj, respektive nová turnajová destinace. Titáni z Nového Města uspořádali první mládežnický turnaj ve své historii a musíme uznat, že domácí se pořadatelství zhostili se ctí. Navíc si myslíme, že je povinností nás větších, pomoci slabším a menším, což v naší komunitě bohužel nebývá vždy pravidlem, zvláště směrem na západ od Brna:-) My ale rádi podpoříme náš krásný sport i v nových destinacích, kde krásu rugby teprve objevují a kde mu pšenka zatím nekvete. Nakonec i z menších měst rostou velcí rodáci. Klasickým případem je náš slovutný Prezident, největší žijící telčský rodák, bez kterého by v Bystrci byla oranžová akorát mrkev v Lidlu (s naším novým turbo-výborem v zádech, by jistě rostla rychleji než je obvyklé, minimálně sedmkrát)

Po dlouhé době jsme se zase potkali s našim řidičem-závodníkem. Trochu nás zarazilo, že tentokráte kulhal a je otázkou, zda-li k úrazu nepřišel někde na závodní dráze. Nás naštěstí dovezl v pořádku. Patrák, kterým jsme, za vydatné podpory rodičů, jako galactikos jeli šířit slávu bystrckého rugby, ukrajoval kilometry tak svižně, až si jeden z našich hráčů prohlédl svou snídani podruhé.

Kolem deváté jsme tak byli na místě a těšili se na naši kolumbovskou misi. Jak se už v týdnu ukázalo, ne všichni mají chuť objevovat a šířit povědomí o sportu šišatého míče a fair play jako my, takže jsme měli drobné obavy, zda-li naše Santa Maria nezůstane v přístavu osamocená. Úlevou pak bylo na místě zjištění, že jsou přítomny i Pinta a Nina v podobě autobusů z Vyškova a Dragonu. Na rozdíl od našeho dopravního prostředku byly tyto vozy přibližně stejného roku a technologie výroby jako Kolumbovy lodě:-)

Jedno z hesel blížícího se kulatého výročí výročí sametové revoluce bylo "poručíme větru dešti, už akorát v Bukurešti". Nové Město má k rumunské metropoli daleko, tentokráte navíc úplně nezabraly ani naše přímluvy v kostelíku sv. Augustina, takže nám Vysočina ukázala svou nevlídnou tvář. Přivítal nás déšť a teplota kolem pěti stupňů. Vzhledem k počasí a faktu, že Přibyslav je nedaleko, jsme zvolili takříkajíc husitskou taktiku - "hrrrr na ně" (viz titulní foto) a pak rychle do tepla, aby nám nezvlhly palcáty. Podobnost byla opravdu jen čistě náhodná, rugby je sport gentlemanů a k barbarům zmíněného hnutí má velice daleko.

Po krátké rozcvičce jsme děti rozdělili do dvou mužstev a odstartovali ostrým derby Orange vs. Black. Pohledný zápas z obou stran rozhodli v druhé půli naši oranžoví. Následovali zápasy proti oběma vyškovským týmům, Dragonu a také spojeným silám Akademie a Zlína. Tento zápas nás prověřil asi nejvíce, nicméně hráči ukázali charakter a otočili nepříznivý vývoj utkání. Oranjes tak opanovali turnaj bez ztráty kytičky, nicméně hra se nám nelíbila tolik, jako minulý týden v Olomouci. Vyzdvihujeme výkon Vojty, který hrál pod rodinným dozorem skvěle.

Black opět příjemně překvapili, soustředěnou hrou a pečlivým útokem udolali jeden z vyškovských týmů a nebyli jsme daleko ani od úspěchu s Dragonem. V dresu "černých" zazářili bratrské dvojice Knechtových a Mazancových. Všichni čtyři skládali jak na běžícím páse a Táda navíc rozhodl zmíněný zápas s Vyškovem nádhernou pětkou. U nejmenšího Míši jsme byli razancí obrané hry překvapeni i my trenéři. Opět se ukazuje, že rozdělení na zkušenější a méně zkušené funguje, neboť se druzí jmenovaní musí poprat s realitou a zahrají si mnohem víc, než po boku rychlejších a vyzrálejších hráčů.

Kolem poledne tedy bylo hotovo a z hřiště, které je dle místních snad na jakési navážce strusky, tudíž nijak zvlášť nenasává vodu a z turnaje tak naštěstí nebyli zápasy v bahně, jsme se rychle přesunuli do kabiny a následně k vyhlášení, které kvůli počasí netradičně proběhlo v tělocvičně místního učiliště, které poskytlo turnaji zázemí.

Děkujeme domácím srdcařům za zorganizování turnaje, což jak víme, není žádný med a doufáme, že se taky někdy objeví třeba olomoučtí, nebo ostravští srdcaři!

Rugby zdar!

Foto: Miloš Neumann (RC Titáni). Více fotek ZDE.

Výsledky: