Ani ve Zlíně jsme nezaváhali

Také chyběl na předním bidýlku sedající Václav Vorel, který před návštěvou Baťova města a slastnému pocitu z konzumace legendární klobásy s medvědím česnekem, dal přednost tak nějak komunitní brigádě vedoucí k repasi naší tribuny, ze které je, na rozdíl od tribun jiných brněnských týmů, alespoň vidět na hřiště, i když má člověk metr padesát. Samozřejmě nevíme, jestli to není účel, že svou hru, kvůli vysoké kvalitě, před divákem radši schovávají.

Václav ovšem začíná mít asi sebedestruktivní sklony, neboť se při této činnosti dvakrát dobrovolně zranil a zlí jazykové začínají reptat nad tím, proč zprávu o zdravotním stavu, nezveřejňuje i náš Prezident. K drobnému zamyšlení tímto směrem nás vede i fakt, že Václav v týdnu dobrovolně chodí komunitně trénovat na Akademii do Černovic, nedaleko léčebny. Ono vést takové stádo věčně reptajících multinázorových existencí by položilo nejednoho borce. Takže odteď prosíme, v rámci duševní hygieny, po VV nic nechtějte a maximálně doneste dary, nejlépe v podobě domácí buchty s ovocem.

 

Cesta ubíhala pomalu a děti se bavily vytvářením nepořádku a sledováním mače Nového Zélandu s Namíbií, který běžel ze záznamu. Všude kolem bylo sychravo, hustá mlha pokrývající Valachy nevěstila příjemné počasí. Klasik by slovy Klementa G. pravil: "Panbůh s námi a Zlín pryč". Ale my to tam máme rádi, vjezdem našeho týmového busu do města se jako mávnutím kouzelného prutu rozjasnila obloha. Holt když jedou andělé, slunce se směje. Kdo viděl náš vůz po dojezdu, pravděpodobně by k andělům přidal přívlastek padlí.

 

Na valašské hory jako svou otčinu už asi zanevřel i ogařisko Dan Beneš. Marně jsme jej vyhlíželi. Snad si v Praze nenechává vytetovat na prsa velké S a doufáme že ví, že některé cesty jsou jednosměrné:-) 

 

Turnaje se zúčastnilo 7 mužstev, což je sice pořád málo a počet náhoda, ale jak zpívá legendární brněnská kapela Franta Jetel, "nemusí hned pršet, stačí, když kape". My postavili tradiční Oranjes a Black, kteří odstartovali proti chacharům z Ostravy a Havířova. V utkání jsme rychle prohrávali o dvě pětky, ale nakonec jsme dokázali vývoj skóre otočit do finální podoby 3:2, zvláště zásluhou Dominika. Orange pak začali demolicí Vyškova a ve stejném duchu pokračovali až do konce turnaje, s výjimkou, kterou byl upracovaný zápas s Ostravou. V utkání s Olomoucí potěšil Tadeáš třemi pětkami po sobě, body si tentokráte dali všichni hráči. Black se rvali jako lvi a odměnou bylo druhé vyhrané utkání.

Zlín je mimo jiné proslulý kolonií Baťových domků s jednoduchou funkční architekturou. V utkání s Akademií nebyl architektem naší výhry mistr Kotěra či Foster, nýbrž Eda Dvořáček! Odteď tedy bude Zlín proslaven i touto jedinečnou událostí, Edovou první pětkou v životě, kterou položil úprkem přes celé hřiště, což jsme hlasitě oslavili. Vítězný ryk musel být slyšet až na Jižní svahy. K významné rodinné události gratulujeme! Ve stejném utkání, po akci odvážného benjamínka Pati, pak dodatečně oslavila své narozeniny bodově i Kája.