V sobotu třináctého jsme vyrazili na první jarní venkovní akci známým, a našim oblíbeným směrem - na turnaj Zlínská valaška. Na cestu jsme dostali bábovku, řepové muffiny a požehnání, což nám zcela stačilo. Moravští národní buditelé, první od doby Sušila nebo Franty Kocourka, vyrazili na cestu. K dispozici byl jako obvykle patrák, řidič James je ovšem asi v bodové nouzi, neboť jel velice rozvláčně, jako by měl pneumatiky do deště. Kamarádi do deště, legendární nositelé odkazu zábavy a vzpomínkového optimismu Rum trio, první siamská, či spíše karibská trojčata na světě, tentokráte ovšem rozšířené na Rum Quatro nás bavilo i tentokráte. Názory na trénování svých kategorií a hlášky létaly éterem ze strany na stranu, stejně jako legendární závodní speciál Audi Quattro Waltra Rohrla.

Děti si evidentně vážily toho, že už můžeme zase jezdit na turnaje, protože si spokojeně hověly nahoře, na tabletech hrály virtuální rugby a panoval až nečekaný klid.  

 

Na Valachách je nám vždycky dobře. Krásné město, milí lidé, vysoká očekávání a naděje. Tentokráte byla naše návštěva ovšem mírně rozpačitá. Chybějící ozvučení jsme přešli mávnutím ruky, horší byl fakt, že na menu v klubovně chyběla klobása s medvědím česnekem. Vážení přátelé, tak takhle tedy ne! Ihned po turnaji jsme zaslali protestní nótu direktoriátu turnaje, že příště bude buď klobása, nebo bojkot Zlínské valašky a tatínek vám vyhlásí válku! 

 

Proti nám se postavili obvyklí soupeři a také počasí. Peklo to jak na potlachu v Kostnici. Na rozpálené tartanové dráze by Topper Harley mohl klidně smažit vajíčka.  S tím si ovšem, pro tento turnaj improvizovaná trenérská sestava, lehce poradila pomocí kýblu s vodou, což způsobilo všeobecné veselí a děti se předháněly v tom, z koho bude voda kapat více. Opět jsme postavili dva týmy, orange a black. A jako obvykle jsme, při mluvení k týmu "oranžových" i "černých" poklekávali, neboť jednak je lepší k dětem mluvit z očí do očí, druhak naši svěřenci už, na rozdíl od nyní ve světě populárních rabujících a ničících primitivních hord, něco dokázali, minimálně často překonat svůj strach, což není málo.

 

Orange proletěli turnajem bez ztráty kytičky, přestože jsme hned ve třech utkáních dostali první body. Poté se ovšem vždy rozjela naplno bystrcká mašina a nedala soupeřům šanci. Na hřišti děti předváděly svou kreativitu a dovednosti, byla radost sledovat hru i fakt, že je to baví, což je důležitější než vše ostatní. Naše tradiční opory válely jak z partesu, čímž inspirovaly i ostatní, kteří ukázali velkou bojovnost a odhodlání, nakonec si díky střídáním zahráli všichni se všemi. I tentokráte jsme měli jednu turnajovou premiéru, kterou absolvovala Klára. Byla to ovšem premiéra nadmíru úspěšná, v zápase s Olomoucí korunovaná první pětkou v životě! Gratulujeme a rodičům připomínáme obvyklou "LEGO" taxu za tento počin:-). Je vidět, že náš sport je ideální pro všechny, krasobruslařky nevyjímaje:-)

 

Kolem půl jedné bylo hotovo, převzali jsme válečnou kořist a po nezbytném focení jsme děti uklidily do stínu, neboť bylo čím dál tím větší vedro. Několik málo jedinců dokonce navštívilo i sprchu, ostatní se nám však rozhodli vonět v autobuse cestou zpět:-)

 

Díky Trťovi za trenérskou pomoc a usměrňování dětí, všem ostatním zúčastněným rodičům za hlasitou podporu a Čuďovi, který odpískal celý turnaj, což je v jeho věku a zmíněném počasí obdivuhodný počin hodný vyškovské ragbyové ledžend!

 

Příští týden hrajeme na skoro domácím turnaji na Dragonu, tak nás přijďte povzbudit!

 

Rugby zdar!

 

Foto: Tomáš Křesálek. Více skvělých fotografií ZDE.

 

RCB Orange - Vyškov	5:1
RCB Orange - RCB Black	7:0
RCB Orange - Olomouc Red	6:0
RCB Orange - Dragon	5:1
RCB Orange - Olomouc Black	7:1
RCB Orange - Zlín	3:1
RCB Black - Olomouc Black	1:4
RCB Black - Zlín	0:5
RCB Black - Vyškov	0:7
RCB Black - Olomouc Red	2:2
RCB Black - Dragon	1:5