Poslední dubnový víkend proběhl další turnaj Přeboru Moravy v Olomouci. Sraz byl v příjemných 8:15, do bývalého hlavního města Moravy, které jako jediné má šílenější orloj než jaký je k vidění v Brně, je to naštěstí kousek, takže další díl vstávací víkendové šikany se tentokráte nekonal. Navíc na Hané je kvalitní zázemí, tak člověk nemusí ráno vstávat o půl hodiny dřív a zběsile dřepovat!

 

Cesta ubíhala vcelku rychle, protože se nám vrátil Hunt, první vzrušení přišlo až při příjezdu na Hanou. Ulicí se táhl tisícihlavý dav ve frontě připomínající tu z osmdesátek před Tuzexem, když dovezli zásilku televizí Tesla Orava. Mladší ročníky tipovaly, že se jedná o lidi, kteří jdou vyjádřit nespokojenost s výkony místní Sigmy, co by za to fans momentálně nejlepšího brněnského klubu, toho z Líšně dali, kdyby byli na pozicích Olomouce a nemuseli se potácet patnáct bodů za postupem v první národní. Vysvětlení nakonec bylo poněkud prozaičtější, jednalo se o frontu zájemců o návštěvu místního Výstaviště Flóra. Naši boys urputně mávali na lidi za oknem, pravděpodobně jim chybí oslavy Prvního Máje, takže v reálu to chvíli vypadalo tak, že fauna zdravila Flóru :-)

 

Tentokráte nás přivítalo slunečné počasí a pásmem, což my nevidíme rádi, protože je to o zranění, vytyčené dvě hřiště pro osmičky. Poněvadž se nám podařilo postavit čtyři týmy, tak měla v sobotu premiéru dámská sestava trenérek. Samozřejmě nechyběl ani mužský element, prostě to bylo tak trochu na oko, což znalci šachu znají jako dámský gambit. Ovšem co to udělalo s našimi boys bylo neuvěřitelné! Pánové poslouchali od prvních pokynů rozcvičky, vkleče streče, až po příkazy dam na hřišti. Takže zatímco na trenéra koukají často při pokynu ke skládce jako na vola, vždyť nelegální skládka je přece tréňo za pětikilo, pro dámy by se přetrhli a donesli jim na oltář všechno včetně předních zubů. Holt asi budu muset pořídit paruku a upilovat hlasivky jako v jisté pohádce. Každopádně dámám patří velký dík za celý turnaj!

 

Tým Orange se střetnul v dlouhých zápasech (2x6 minut) s Ostravou, Akademií a Dragonem. První dvě utkání jsme vcelku bez zaváhání ovládli pestrou hrou, kvalitními skládkami a hlavně spoluprací. S Dragonem to nevyšlo, a to hlavně z důvodu toho, že jsme hráli přesně opačně, než popisují věty výše. Nevadí, máme další ponaučení a víme, na čem musíme zapracovat. 

Ve skupině Basic pak bojovaly tři týmy a to se zbytkem Moravy a Slezska a občas také sami se sebou, jak už to hlavně u nováčků často bývá. Ovšem všichni se popasovali se zápasy se ctí a nejen dámy vypadaly na konci velice spokojeně. 

 

Po nezbytném předání sladkostí na vyhlášení turnaje jsme se jali děti převléct a na řadě byl test domácí kuchyně. Místo tradičního párku v rohlíku byl na menu dokonce guláš z kližky, takže na gastro mapě RCB jsou zatím olomoučtí na prvním místě!

 

Odjezd se nám trochu opozdil, protože jsme natolik oblíbení, že nám domácí dvěma vozy zatarasili cestu, abychom ještě chvíli zůstali:-) 

Nakonec, jako vždy, vše dobře dopadlo a my jsme s menším zpožděním dorazili v pořádku zpět do Brna bohatší o spoustu dalších zážitků.

 

Silným osobnostem, nejen z řad čtenářů a ragby zdar!

 

Foto: Zuzka Mládková