Protože se nejednalo o turnaj moravské série, bylo nám umožněno sestavit pouze jedno družsto. Z nominace se ihned omluvili Robin a Agáta, kterým jejich třída naplánovala školní výlet do Rumunska. Zároveň se v sobotu ráno omluvil Marek, který si v pátek na tréninku pohmoždil palec a i přes celonoční ledování nebyl schopen hry. Další omluvenku měl trenér Radek, který odletěl na dlouhodobě plánovanou cestu do šikmooké Číny. 

 

Sešli jsme se tedy v počtu 11+1 na Dragonu. Provedli standardní rozcvičku, a protože se pražské týmy Tatra a Říčany zdrželi na modernizované dálnici D1, musel pořadatel narychlo změnit pořadí zápasů. Místo třetího zápasu jsme začínali jako první proti maďarskému Esztergomu. Zkrácená rozcvička a velikost hráčů krmených maďarským gulášem nás zaskočila a hned po prvním výkopu jsme udělali předhoz na vlastní pětkové čáře. Následovalo dvouminutové peklo a dobývání našeho pětkoviště, kdy maďarští chlapíci, často dvoujásobné hmotnosti než naši svěřenci, stále dokola útočili středem. Je potřeba pochválit naše svěřence, že nebojácným padáním pod nohy maďarských obrů zajistili podložení, pak už zbytek zápasu probíhal v režii RCB a výsledkem byla těsná výhra 1:0.

 

Drubý zápas proti Tatře A měl rozhodnout o prvním ve skupině. Je potřeba konstatovat, že Tatra A má poslední rok výbornou a rychlou hru, o čemž svědčí i to, že letošní turnají BRC později vyhrála. Asi by se jim to nepodařilo, kdybychom kladli větší odpor a porazili je, ale to se nestalo a my museli uznat sílu tohoto pražského týmu. Odešli jsme ze hřiště s prohrou 0:4 způsobenou i tím, že někteří naši hráči se ještě neprobudili.

 

Opak nastal až v posledním zápase skupiny, kdy jsme narazili na tým Říčan B. Již zcela jiný tým RCB si hladce poradil se soupeřem a zvítězil 6:0. Ve hře byla vidět spousta krázných akcí, přihrávek ze strany na stranu nebo výborné hledání volného místa pro průnik. Celkové 2. místo v základní skupině nás posunulo do bojů o 5. - 8. místo.

 

Tato skupina by se dala nazvat brněnskou skupinou, protože kromě Petrovic byli s námi pouze brněnské týmy. Jako první nás čekal těžký zápas s domácím Dragonem. A bylo vidět, že hráči Dragonu i RCB brali toto derby velice vážně. V utkání bylo mnoho tvrdých a férových skádek a bojovalo se doslova o každý metr hřiště. Je potřeba pochválit naše i soupeřovi hráče, protože všichni do toho dali úplně všechno, a jen díky drobné chybičce soupeře se nám podařilo skórovat a nakonec zvítězit 1:0. Na našich hráčích byla při odchodu vidět únava, jako by hráli hodinový zápas.

 

Následovala delší pauza a začal se projevovat chybějící oběd, kdy většina hráčů začala mít hlad a jejich malé svačiny už byly dávno snězeny. A hlad se asi projevil i v druhém derby s Akademií, kdy jsme si nad tímto spřáteleným týmem smlsly hladkou výhrou 6:0.

 

Poslední zápas proti Petrovicím opět přinesl krásné rugby. Naši hráči bojovali a téměř nepustili rychlého soupeře k našemu pětkovišti. V 5. minutě nám dokonce rozhodčí odpískal položenou pětku, ale bohužel až v momentě, kdy už naši hráči byli připraveni na příjem, pětku na důrazná slova soupeřova trenéra zrušil. Že prý se míč nedotkl země a byl podložen rukou jeho hráče. Nebudu hodnotit, já tuto situaci viděl z dvaceti metrů a nenasvědčovalo to tomu. Nicnémě respektujeme výrok rozhodčího, tak jak jsme v rugby vychováváni, a odcházíme s remízou 0:0, která nám pohodově zajistila 5. místo v celém turnaji.

 

Je potřeba všechny naše hráče pochválit, protože i v oslabené sestavě bojovali a hlavně do zápasů ve skupině o pořadí dali všechno. Na hře bylo znát, že nám chybí tři opory, a je potřeba konstatovat, že náš tým U12 má přesně 10 hráčů, kteří jsou schopni konkurovat pražské špicče. Pokud některé z opor chybí, tak jsou pro nás těžkými soupeři už týmy pod špičkou. Nechť je toto výzvou pro zbytek týmu, aby nelenili a pravidelným trénováním se stále zlepšovali, abychom si příště mohli smlsnout i na pověstných "Tatrankách".

 

Rugby zdar

Vojta