24.05.2024
Zlínský vzduch nám svědčil
Třetí květnový víkend nás čekal tradiční moravský turnaj, který se už léta honosí názvem Zlínská valaška. Vezmeme-li v potaz jméno, které nosilo Baťovo město v dobách totality, dalo by se vlastně říct, že jedeme oblíbenou mužskou trasu, z bodu A do bodu G :-). A my tam jezdíme rádi.
Tedy věčná škoda klobásy s medvědím česnekem, ale co už. Jeden párek v rohlíku holt vládne všem.
Tentokráte s námi jely jen dvanáctky, které pokračovaly na hřiště FK Kudlov, vedle kterého se dle očitých svědků páslo stádo krav, někteří naši rodiče tak nestihli zápasy osmiček a požadovali opakování turnaje!
Domácí se už léta nazývají zlínští kanci, a dle zvýšeného výskytu těhotných dam na turnaji se zdá, že svému přízvisku opravdu dostáli a jsou zcela binární. Což je nám také sympatické, nakonec nám vládne král... má jméno BPV! To není přesmyčka zkratky pro bojové vozidlo pěchoty, nýbrž zkratka Binární pařez Václav. Neplést s pařezem, který onehdy hořel v Kohoutovicích a proslavil Brno minimálně až v Kuřimi! Zlínští navíc jdou s dobou, takže výsledky byly k dispozici online. Tak daleko my asi nepůjdeme, protože se řídíme klasikou od Monkey Business, tedy Why be in, when you could be out.
Účast dětí byla skvělá, takže jsme opět postavili tři týmy. Orange bojoval ve skupině Major s Dragonem a Ostravou a byly to boje vydařené. Kluci si vyzkoušeli další nové věci z tréninku a zaujali nás týmovým výkonem i kreativní hrou.
Black a White hráli ve skupině Basic, kde se rozhořely urputné boje, kdy si soupeři nedali ani metr prostoru zadarmo. K vidění byla plejáda chtěných, místy i nechtěných soubojů. Zaujal nás mimo jiné Ben, jeho ragbyové pohyby jsou pro soupeře zvláštně matoucí :-). Jinak musíme zlepšit týmovou spolupráci, z naprosto jasných důvodů se děti často snaží dělat všechno samy. Trochu to připomíná slavného místního rodáka, bývalého skvělého hokejistu Petra Lešku, který se snažil vytěžit z každé situace nějaké ty kanadské body. V půl jedné bylo dohráno, následně vyhlášeno, rozdány dobroty a hurá domů!
Cesta ubíhala svižně a za vyprávění nepublikovatelných historek rodičů. Po příjezdu jsme tedy odevzdali všechny děti a šli jsme vyprat dresy. Tedy prvně bylo třeba odhalit tajemství RCB praček. A bylo odhaleno! Bohužel posléze se ukázalo, že ne až tak docela. Čert aby to spral, nebo Václav vypral! Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán, zvláště když se jedná o pračku... Nicméně jsou i horší věci!
Nám naštěstí nic neprasklo a jako vždy nakonec všechno dobře dopadlo.
Další turnaj nás čeká v sobotu v Bystrci, přijďte nás podpořit!
Ragby zdar!
