Alternativou jsou kachny

Poslední květnový víkend jsme si vyhradili pro domácí turnaj, abychom se dobře naladili na nadcházející MČR a vyzkoušeli si spektákl nových Finn-t. Účast byla solidní, i přes souběh termínu s vrcholícím mistrovstvím světa v hokeji, což je krásná hra, kterou umí hrát všeho všudy šest zemí a naši loni skončili sedmí. Ne nadarmo my znalci víme, že jediný skutečný sport na planetě Zemi je rugby, vše ostatní je pouze tělocvik. Když už jsme u Země, v sobotu byl mezinárodní ručníkový den, zvaný Towel day, jak se záhy ukázalo, ručníků bylo třeba hafo, ovšem nepředbíhejme.

 

V onu sobotu se celá ragbyová Morava sjela obdivovat krásy našeho Šalingradu. Což je trochu zavádějící, protože v poslední době se v Brně chodí obdivovat hlavně díry. Zvláště ty na peníze. Ale co už, výhoda naší metropole (zlí jazykové tvrdí, že když nemáme metro, tak aspoň to (Kr)pole) spočívá hlavně v tom, že Brno je natolik malé, aby se všichni znali, ale zároveň dostatečně velké na to, aby si všichni nelezli na nervy. 

 

Turnaj osmiček byl rozlosován na dvě hřiště, jako obvykle do kategorií Major a Basic. Do zkušenějších jsme nasadili dvě mužstva a za soupeře jsme měli Dragon a Havířov. Díky pátečnímu, jak se později ukázalo zahradnímu deštíku, se postupně mazaly nejen týmy, ale i rozdíly mezi barvou dresů, protože bláto bylo neúprosné. Dívky a chlapci bojovali statečně, skládali jak o život a pokoušeli se i o nahrávky, seč nám mokré ruce dovolily. 

 

Do skupiny Basic jsme nominovali také dvě družstva, a ta svá utkání odehrála na horním osmičkovém hřišti. Jeho stav byl o něco lepší, nicméně i tak se ukázalo, že bílé dresy nejsou na ragby úplně ideální. Také tady děvčata a chlapci předvedli to nejlepší z toho co se učí na trénincích a nedali šanci k dalšímu šedivění přítomných trenérů. Tedy těm co mají vlasy a dokud se hrálo. Přibližně v poledne, půl hodiny před koncem turnaje, se totiž vše podstatně změnilo tak, že Tarantinův film Od soumraku do úsvitu je proti tomu jahodový pudink. Tentokráte holt asi modlitba za počasí u sv. Augustýna nezabrala, nebo někdo zapomněl.

 

Nebe potemnělo, náhle z něj začaly padat k zemi provazy deště a následujících 45 minut vypadalo přesně tak, jak trefně pojmenoval děda Komárek. Ještě štěstí, kterého pršelo "neúrekom", že díky Labor family máme skvělý stan, kde nám bylo dobře. Zvláště ta blízkost lidských těl dávala sem tam cítit i něco jiného, než jen sounáležitost. Komu počasí vůbec nevadilo, byli naši kreativní smradi, kteří se pustili do soutěže, kdo předvede lepšího lachtana na trávníku. A že jim to šlo báječně! Tolik momentek z turnaje v dějinách mládežnického ragby ještě nevzniklo. 

 

Nakonec jsme se shodli, zvláště díky tomu, že hřiště připomínalo bahenní lázně, na předčasném ukončení turnaje. Přebrodili jsme se do kabin a po převléknutí dětí do suchého, kdy probíhaly neuvěřitelné směny a kdo měl cokoliv suchého, nebo ručník, ten byl králem, jsme rozdali aspoň dobroty a turnaj byl definitivně u konce. Tedy pro zmíněné děti. Ne tak pro drobné vodní ptactvo, které vycítilo, že by mu na pozemcích našeho zahrádkářského spolku mohlo být dobře a jalo se okupovat prvně pětkoviště, a pak i zbytek hřiště! Nu což, pokud by nám nešlo ragby, víme, že alternativou jsou kachny!

 

Poručíme větru dešti, už akorát v Bukurešti, heslu z listopadových dní roku 1989 jsme nedostáli, nakonec my přece žijeme Brno:-).  

 

V sobotu nás čeká vyvrcholení sezóny v podobě Mistrovství republiky, které odehrají osmičky v Praze na hřišti Tatry Smíchov.

 

Držte nám palce, nakonec MS v hokeji dopadlo dobře a kdo neskáče nemá ce(j)ch :-)

 

Ragby zdar!