26.09.2025
Kámen, nůžky, papír
Minulý víkend proběhl ve znamení posledních letošních letních dnů, které jsme si zpestřili výletem do dvou z nejvzdálenějších destinací. Byl to takový Double impact, což jistě ocenili nejen všichni milovníci Žána Klóda, kteří vyrůstali na přelomu osmdesátkové šedi a divokých devadesátek, ale i rodiče, chtějící se o víkendu ideálně na co nejdéle zbavit svých renesančních smradů
V sobotu nás čekal výlet do okresu Karviná, konkrétně do Havířova. My starší jsme se těšili aspoň na výhled na Beskydy, nováčci z řad trenérů se marně těšili na dětské bez-kydy a růžové brýle jsme zapomněli všichni. Vzhledem k rozdělení na dvě půlky (ne vše je vždy dvojsmysl) nám stačil menší autobus, ovšem také jsme trpěli určitou personální nouzí, a tak měl tým dvanáctek nečekané trenérské duo – jednoho trenéra z desítek a vedle něj polní verzi svazového safeguarda. Na místě panoval solidní pařák, takže nejen trenéři a děti z řady fototyp Eskymák byli natřeni krémem, aby se nám pod severním sluncem poněkud nepřipekli.
Turnaj začal tradiční moravskou časovou konstantou, tedy zpožděním, jehož délka se liší podle místa konání. Tým Orange, který hrál pro zmatení Babyloňanů v šedých dresech, ve skupině Major pokračoval ve své sérii dvojciferných výsledků, započaté už minulý týden v Ostravě. Tým Black, hrající jako Bílý balet, ve skupině Basic pokračoval ve výsledkové houpačce. Nejdramatičtější moment přišel ve chvíli, kdy si rozhodčí v jednom utkání nebyla jistá, komu má přiřknout míč, a tak to vyřešila naprosto šalamounsky: svišti si skoro až v pětkovišti jednoduše dali kámen, nůžky, papír a vítěz dostal míč. Velmi neotřelé! Příště bychom to mohli zkusit třeba při platbě v restauračním zařízení – buď platí host, nebo hospoda. :-) Víc toho už nebylo, neboť autor měl drobný skřet zájmů a věnoval se i starším.
Dvanáctkový turnaj nabídnul menu o třech utkáních, kde velmi kombinovaná sestava bojovala hlavně s únavou a několika nepřesnostmi. Trenér navíc zápolil s vlastní cholerickou povahou a s určitým nepochopením k neumětelství, které se netýkalo hráčů, takže se mu povedl nádherný odkop míče a příště je odhodán, vzhledem k svému věku, zkusí hod (Kosmo) diskem. Chlapci hráli obětavě, občas plnili úkoly jim Epicem svěřené na víc než 100 %, což chvílemi bylo trošku na škodu, ale celkový dojem zanechaný v Havířově byl pozitivní. Troufám si říct, že hráči jsou na dobré cestě a dokonce ani Tobi z desítek se mezi nimi neztratil!
Po turnaji jsme se vyfotili u rozoraného hřiště, typického místního koloritu po havířovských slavnostech. Ne že bychom chtěli sypat domácím sůl do ran, ale aby Holda viděl, že jsou na tom někde i hůř. Když už jsme u soli, tentokrát jsme vynechali tradiční návštěvu KFC, neboť se nedávno ukázalo, že masu tam prodávanému se díky solným roztokům prodlužuje trvanlivost, a tak jsme nechtěli riskovat, že nás děti po cestě zpět budou ... ještě víc než obvykle. Zavděk jsme pro tentokrát dali jen ledovému latté (bez sojového mléka).
Cesta zpět byla dlouhá a některým dětem s tendencí volně se pohybovat během jízdy se i přes výzvu "Připoutejte se, prosím" hrozilo, že skončí připoutáni k WC míse na dobu neurčitou. Příště zkusíme na zabavení brněnské Duolingo, aby jistí jedinci pochopili, že krupica znamená love, aneb I love you. I love.
V neděli, na svátek svatého Matouše, jsme se srazili na RCB ještě o půl hodiny dřív, než tomu bylo v sobotu, kolem půl sedmé nás Čáryfuk nalodil na palubu a vyrazili jsme směrem na Hlavní město. Nálada v buse byla povznesená jen do té doby, než se ukázalo, že nefunguje WC. Možná proto jel tentokrát řidič větší rychlostí než svých obvyklých 80 km/h, neboť hrozil doslova průser.
O půl deváté nás přivítal prosluněný Eden a děti, když viděly skvěle střižený, hustý a zelený pažit, začaly obdivně povídat něco o tom, že takto fakt vypadá ráj. Domácí nám poskytli kabinu adekvátní počtu našich plejerů a díky spoustě času do začátku turnaje se děcka bavila po svém. Dospělí se jali prozkoumat nabídku útulné klubové restaurace a hned nás zaujal nápis, že na turnajích mládeže se nepodává alkohol. My na Moravě samozřejmě víme, že přesmyčkou slova vinárna vznikne nirvána, ale tohle bereme jako skvělý nápad. Na druhou stranu prý uhynula nejslavnější brněnská opice, tak třeba bude klid i na moravských akcích!
V Čechách mají výkonnostní skupiny A, B, C, my jsme přihlásili Orange do A a Black do B. V áčkové skupině jsme byli zvědaví na konfrontaci s vždy silnými týmy Tatry a Říčan a nebyli jsme zklamaní. Hned první zápas Orange s Říčany ukázal, že budeme muset přepnout na vyšší rychlost, což dětem trvalo přesně dvě minuty, a od té chvíle se povětšinou hrálo podle našich not. Tým Black dostal také Říčany a předvedl krásný výkon plný individuálních dovedností, skládek a týmového pojetí. Výsledky obou utkání byly identické - 7:2. Nejtěžším soupeřem pro oba týmy byla Tatrovka, zvlášť mužstvo A nám dalo hodně zabrat a ukázalo se, že smíchovští potrestají každou naši chybu. Přesně takové zápasy potřebujeme! V utkání se Slavií si pak největší potlesk od domácích fans vysloužila Mia, když úspěšně složila o tři hlavy většího chlapce. Black předvedli další skvělé výkony s Iuridicou a Slavií, nad naše síly bylo jen další mužstvo Tatry.
Turnaj skončil přesně podle rozpisu, který jsme dostali, žádné prostoje se nekonaly. Halelujá! Kořist za účast byla vskutku originální – vyjma tří lahví dětského šampáňa, kdy největší zábavou bylo chytání vystřeleného špuntu, také dvě tašky konzerv tuňáka v olivovém oleji. Takže nedělní večeře byla v domácnostech našich hráček a hráčů zcela jasně v režii omega-3 mastných kyselin a Brawlstars. Ochutnali jsme také místní skvělou klobásu, která připomněla legendární zlínskou s medvědím česnekem.
Cesta zpět ubíhala za hurónského řevu dětí, které s sebou měly i reprák a rozjely solidní diskotéku. Ještě že každý průměrný trenér RCB je Sigma boy Ohio a nad to prý není :-) A po turnaji v Praze už také víme, že každý z našeho týmu je tvrdý jako kámen, ostrý jako nůžky, no a to dobré na konci je vždycky papír – teda když máš nejen v chalupě funkční (nejen) orchestrion :-)
Ragby zdar!
Foto: Miroslav Kuběna & RCB crew
