Utrpení mladého Boháčka

06.09.2022



V průběhu července přišel všem rodičům "zvací dopis", jehož obsahem a vrcholem byl odjezd na soustředění 21. srpna... Naštěstí se tentokráte dějiny neopakovaly, a tak se na parkovišti u RCB v neděli ráno nepotkávaly tanky, ani jiné zbytečně velké vozy typu Dodge RAM, tedy z kategorie MMP (mám malý péro). Rodiče projevili soudnost (bohužel často na následující týden naposledy) a maximem bylo nějaké neforemné SUV či MPV, z kterých radostně skákaly děti v předtuše, jak vystřižené z Ogoňoku, radostných chvil na bystrcké báze. Ach ta dětská naivita...

Po dvou hodinách veselé cesty vyplivly dva moderní busy naše mládežníky před nemoderní, ale pro účel cesty zcela dostačující budovou Penzionu Eden, kde v následujícím týdnu proběhlo soustředění. Dle objemu stravy a osazenstva by se dalo říct, že bylo "all inkluzeiv".

Následoval oběd a ubytování v nedávno zlehka zrekonstruovaných pokojích. Prostě klasický Bruntál. První strava uspokojila náročné chuťové pohárky dospělého osazenstva, nicméně jsme ihned volali po navýšení dávek, čemuž se, naštěstí neúspěšně, vzpírala místní děžurnaja. Pro lepší představu mladším ročníkům překládáme jako správkyně a pro lepší vizuální představu všem ostatním jako "bába krpatá". Sice správně argumentovala i tím, že někteří mládežníci si šli pro polévku s plytkým talířem, ale naše fake news protiofenziva byla zdrcující! 

V neděli proběhl jen jeden trénink a děti plné energie v noci málem zbořili penzion, takže i nejednou bitvou protřelí staří ragbisti, volili pro klidný spánek radši Rojhypnol. 

Od pondělka jsme ovšem nastoupili cestu tvrdé práce a zároveň spousty času na tmelení kolektivu a jako vždy se to projevilo mnohoznačně. Nějaká nemoc sem tam proběhla, nicméně někteří se jali simulovat a mysleli si, že jsou na ozdravném pobytu, aby z nich po dvou dnech vypadlo přiznání k netušeným zásobám uzenýho! Většina ale záhy zjistila "o co jde" a s úsměvem proplouvala bouřemi, dešti i slunečným počasím na vlně tvrdé práce na sobě s výhledem na dopo/odpo/večerní bugr a čas s kámošema. Prostě na prostor pro seberealizaci, který je k nezaplacení a doma, nebo ve škole je ho často málo. 

Pro dokreslení přidáváme pár náhodně zachycených hlášek...: "Myslím si, že tento měsíc jsem hřeben ještě nepoužil" (nejmenovaný nejmladší účastník zájezdu)... "Michale, kolik už ti vypadlo zubů?" (zde se nejedná o debatu kategorie U14 po tvrdém tréninku)... "Ty vole blinky Winky!" (bez dalších komentářů...)... "Já to nezmáčknul!" (štěstí, že se nejednalo o červené tlačítko v kufříku)... "Mám z mraveniště husí kůži"... (radíme hlavně nemíchat benzin s naftou)... "Kluci, víte co je to Šinkanzen?" "Šimpanzen? To bude asi nějaký zvíře"...(tak určitěěě!)

Jak je vidět, děti rozluštily leccos a tak poslední tajenkou (kromě čísla 42...) zůstává, proč se v moravských končinách říká... žlička... Víte to? Odpovědi prosím pište na adresu Jindřišská 16, tři jedničky padesát, prepájáme do Bratislavy a každý týždeň vyžrebujeme jednu správnú odpoveď...

Tak nějak komunitně, nametáním prachu na lopatku, jsme zvládli úspěšně celé soustředění. Pravda, sem tam se mezi námi latiníky objevil i nějaký arabista, který dělal vše naopak, nicméně většina makala, neremcala a posouvala se vpřed.

Drobné vidle nám do soustředění házeli ti rodiče, kteří vybavili své ratolesti zbraněmi netušeného rozsahu, tedy telefony, které se kromě her, natáčení prdění souseda, focení v rohu stojících ponožek apod., bohužel dají zneužít i k tak zákeřným útokům na integirtu klubu jako je (po absolvování všech třech výše jmenovaných bohulibých činností naráz) následné plakání do telefonu, že chci jet okamžitě domů.

Tak takto ne přátelé! Příště bez techniky, ať děti nemusí hrát Utrpení mladého Boháčka ve sportovním provedení se vším všudy!

Jaký jsme udělali progres, se můžete přesvědčit na vlastní oči již od tohoto víkendu, kdy nám začínají zápasy a turnaje. 

Přijďte nás podpořit v hojném počtu!

Rugby zdar!

P.S. A Hynku, jestli mi ještě jednou budeš tvrdit, že jsi se zdržel, bo "sis´ zavazoval tkaničky", který máš na suchej zip... tak poletíš do řeky... která tam není :-)