Osmdesát minut zmaru

Den před svátkem svatého Václava jsme dohrávali odložené kolo soutěže na hřišti Zlína. Hned od prvních okamžiků se do nás domácí pustili dost zostra a po několika chybách, jak individuálních tak celého týmu, nás potrestali hned v prvních minutách pětkou. Takto by se bohužel dalo popsat celých osmdesát minut hry.

Utkání nám nevyšlo, nicméně to nebylo tím, že by nám nepřály hvězdy, ale většině chybělo nadšení, chuť a touha bojovat a hlavně hrát se šiškou. Domácí nás de facto celý zápas ždímali a my jen bránili a bránili a bránili. Když už jsme získali míč, tak jsme o něj nedisciplinovaností a nedůrazností hned přišli (některé chyby neudělají ani ročníky o dvě dekády mladší).

Utkání skončilo vítězstvím Zlína 39:15, ale věřím že nám to otevře oči a duši, kdy si každý spočítá, že osmdesát minut útočit je určitě lepší než osmdesát minut bránit! Ono to totiž pěkně bolí..! Poslední kaňkou na utkání je zranění našeho velšského mušketýra Dana. Přejeme mu brzké uzdravení!

Příští týden jedeme do Havířova, kde se pokusíme zlepšit úplně vše.