Ve čtvrtek se ukázalo, že do skupiny Major, tedy zdatnějších mužstev, je kromě našich dvou týmů, přihlášen už jen Dragon. Jali jsme se tedy zkoumat, co to má být. Náš trenérský štáb sice na poli sportu a vzdělání disponuje cca deseti tituly, nicméně pod svícnem je největší tma, že ano! My to víme, známe své limity, avšak jet do Zlína odehrát brněnské derby, nám i tak přišlo poněkud bizarní. Tudíž jsme se s pokorou sobě vlastní optali, zda-li by nebylo lepší, kdyby se přihlásily do této skupiny i ostatní týmy, nebo se turnaj rozlosoval jinak. Nešlo to, ovšem ani tato drobná klopýtnutí, nemohou ohrozit naši víru v lepší moravské zítřky, jejíž síla se podobá té helvétské!

 

V půl osmé ráno se zavřely dveře po strop napěchovaného patráku a vyrazili jsme na Valachy. Jak je důležité míti Hunta se ukázalo cca o dvě hodiny později ve Lhotě, kde hrály dvanáctky. Řidič nejmenovaného klubu se tam totiž snažil bezezbytku naplnit heslo Karosou tam, vlakem zpátky. Ačkoliv to ze začátku bylo pade na pade a přítel nejen na telefonu v nedohlednu, nakonec se naštěstí podařilo zkrotit splašený levitující vůz, který dopadl na všechny čtyři a ne na boudu!

 

Na atletickém stadioně, kde hrály osmičky a desítky, bylo azuro, vše připraveno a jediný kdo chyběl, byl největší žijící Valach Dan Beneš, který svou chybu ovšem napravil hned zkraje dalšího týdne, kdy nás poctil svou návštěvou. Turnaj byl rozlosován poněkud krkolomně na dvě hřiště, naštěstí všechny tři naše týmy hrály na jednom z nich. 

 

Tým White, složený převážně z loňských osmiček, začal proti Vyškovu nebojácně, postupujícím časem se ale ukázala větší zkušenost a sehranost modrých. Nevadí, hra byla docela nadějná. Což už se ovšem nedalo říct o dalším zápase, kdy jsme velice rychle prohrávali 0:3. Dostat čočku je docela fajn, když je k ní slušná klobása a ne vylágoš od Havířova. Naše děti to o poločase měly s řádným Fergusonovým fénem! Vše padlo na úrodnou půdu, neboť na konci zápasu bylo skóre 5:4 pro naše barvy! A to se cení, je vidět, že to půjde! V utkání s Olomoucí už nám chyběly síly, turnaj jsme odehráli (všechny tři týmy) jen v sedmi lidech a soupeř byl lepší.

 

Jak již bylo napsáno, týmy Black a Orange si to na zlínské půdě rozdaly mezi sebou a s Dragonem. Zvláště naše dva týmové zápasy byly moc pěkné a vcelku vyrovnané. Děti se snaží plnit naše pokyny, a když zrovna i dávají pozor, nevypadá to vůbec zle. Ovšem stále je na čem pracovat. Víme o tom a uvidíme v sobotu na celorepublikovém turnaji ORF v Olomouci, jak na tom jsme v konkurenci týmů z Čech.

 

Do té doby poctivě trénujeme a pilujeme naše dovednosti. 

 

Ragby zdar!

 

P.S. Vzkaz pro jednoho jmenovaného pána: Pojď mezi nás fosily, potřebujem posily! :-)