RCB BRC

Týden po báječném italském dobrodružství nás čekala další velká akce. Brno Rugby Cup je tradiční celorepublikové klání, které se každé jaro koná u nás na Moravě. Nejen my, ale i další kluby jezdí na zahraniční akce, a dopředu tak bylo avizováno, že některé týmy nepřijedou vůbec nebo v oslabené sestavě, což ale zásadně nesnižuje kvalitu víkendového programu, ve kterém se představilo 21 mužstev. Ze zahraničí dorazila Vídeň a Krakov. My jsme postavili dva týmy.

Vyjma dobré nálady jsme si z Itálie evidentně přivezli také deštivé turnajové počasí. Naštěstí jsme měli k dispozici RCB velkostan, který měl být dle našich propočtů nafouknut za 10–15 minut. Povedlo se to za pěkných 45 minut, což je v rámci běžné směrodatné odchylky jen drobná nepřesnost, se kterou se dá v terénu pracovat. Stejně tak s jedním hráčem navíc, který dorazil, aniž by byl nominován.

V půl desáté proběhla trenérská rozprava, areál se solidně zaplnil a hřiště i přilehlá restaurace byly v neustálé permanenci. Nedávno se mimochodem ukázalo, že po zákazu pití na dětských akcích dramaticky poklesla spotřeba piva v ČR. Domácí ale na podobné statistiky zjevně nedbali a provoz u stánku běžel svým vlastním tempem, nezávislým na jakýchkoli makroekonomických trendech. Ještě že na Dřeváku je stále hej.

Takřka domácí akce má samozřejmě výhodu v tom, že nás vždy přijde podpořit velká část příbuzenstva. I tentokrát byly oranžové bundy a trička, tedy nejdůležitější součást RCB dress codu, vidět opravdu všude, kam se člověk podíval.

Tým Black se pustil neohroženě do soupeřů a postupně doslova zdemoloval Donau Wien, béčko Tatry a v celkem vyrovnané bitvě přetlačil Havířov. Tyto výsledky dívkám a chlapům zajistili postup do odpolední semifinálové skupiny, bez ohledu na poslední match s Říčany, který byl velmi tvrdý a nakonec jsme podlehli 0:2. Děti hrály obětavě a nedostatky nahrazovaly týmovou souhrou.

Tým Orange se rozjížděl pomalejším tempem, nicméně časem dostávala hra grády a postupně jsme porazili Pragovku, Donau, béčko Petrovic, Akademii i silný Olymp. Ke hře jsme měli mnoho výhrad, dívka a chlapci například tvrdošíjně odmítali přeřadit z druhého rychlostního stupně výš, nicméně na stranu druhou je třeba napsat, že náš týmový a rychlý styl hry soupeřům nevoněl a do semifinálové skupiny jsme postoupili z prvního místa. Následoval oběd a šlo se na semi.

Hned první odpolední utkání bylo derby. Black se snažil a sympaticky bojoval, bohužel na přeci jen zorganizovanější a zkušenější oranžové to tentokrát nestačilo. Ale vrchol měl teprve přijít! Následně totiž Black otočil neuvěřitelnou bojovností zápas s áčkem Tatry z 0:2 na 3:2 a stejně tak dopadl i zápas s áčkem Petrovic, kde jsme sice celou dobu tahali za kratší konec, abychom z poslední akce dali vítěznou pětku! I když pak nevyšel souboj o 3. místo, kde byla Pragovka zkrátka lepší, před dětmi a Zbyňou, který je výborně namotivoval, smekáme klobouk. Hrály krásně, týmově, odhodlaně, nebojácně! Krásná práce!

Orange odpoledne nakonec přeřadili na trochu jinou rychlost a pěknou kombinační hrou přehrály Petrovice, i když jsme inkasovali první pětku v turnaji a následně i Tatru. Po půl třetí nás tak čekalo finále proti podobně úspěšnému týmu Říčan a nutno podotknout, že to bylo finále se vším všudy. Děti jsme nabádali, ať vlítnou na soupeře od první akce, protože stará trenérská pravda hovoří o tom, že je lepší 1:0 vést, než 0:5 prohrávat, že. Ovšem způsob, jakým si to přebraly děti po svém, doslova nadchnul všechny kolem. Nečekaný kopáč, Jarda, hned z výkopu vrátil pohotově míč do pětkoviště soupeře, což nikdo nečekal, ani my ne. Naši se vzpamatovali jako první a i přes mnohem větší vzdálenost k míči nakonec Eda úspěšně přiklepnul. V 5. vteřině jsme tak vedli kýžených 1:0. V dalším průběhu finále snesla přísné měřítko hra obou týmů, my jsme zkoušeli mj. náš osvědčený Rock ’n’ Maul, a i když jsme po sérii špatných kopů jednou inkasovali, nakonec jsme se radovali z výhry 3:1! Děti propukly v jásot, emoce tryskaly ze všech pórů.

Při následném vyhlášení dokonce zastavil žlutý vlak RegioJet na nedaleké trati a lidé dobrovolně, nebo taky možná ne, viděli dekorování vítězů v našich oranžových a černých dresech. Turnaj byl velice povedený, včetně organizace ze strany domácích, a zvláště mladších kluků, kteří pískali zápasy a krásně dětem vysvětlovali přestupky. Po akci jsme se vydali fandit zbytku Mynářovic rodiny ve vítězné bitvě mužů RCB se Spartou, což dokonalo perfektní sobotní zážitek. Tedy třetí poločas pak stál také za to.

Díky dětem za účast a skvělý boj v deštivých podmínkách, je krásné se dívat, jak se hra vyvíjí a děti se zlepšují. Díky rodičům a příbuzným za velkou podporu, byli jste vidět a slyšet!

V sobotu nás čeká regionální turnaj ve Zlíně a týden poté už vrchol sezóny na Mistrovství republiky.

Držte nám palce!

Ragby zdar!

Ftot: Jozef Pajzinka, Zuzka Mládková