Sedmé podzimní zastavení

04.11.2019







V sobotu 2. listopadu 2019 nás čekalo sedmé moravské dostaveníčko, tentokrát ve Vyškově. Po delší době jsme do turnaje postavili dva týmy, z čehož máme radost. Dva týmy měl i Vyškov, po odmlce se vyskytl i Dragon a stálicí začínají být i brněnští Akademici. Takže to byl první regionální turnaj oblasti Morava, jak zní oficiální název, v plném obsazení. Je škoda, že to byl až turnaj poslední. Měl by to být velký úkol pro všechny moravské kluby na jaro, abychom se takhle pěkně sjížděli vždycky!
 
Poprvé tak hrajeme na dvě skupiny, kdy na začátek se zkušenějšími Oranjes zdoláváme Olmik 4:0 a zdá se, že nám to půjde. V druhém utkání nás čekají Akademici, které vyučíme 6:0, Havířov 5:0 a benfiku Vyškova taky 5:0. 
 
Black hrají v druhé skupině a v sestavě mají tři nováčky - Davida, Sama a Michala, kterým tímto gratulujeme ke křtu! V prvním utkání narazí na Dragon, který turnaj pojal jako halloweenskou párty, včetně kostýmů a maskování, což by v případě některých dospělých jedinců mělo být možná i trestné, aby děti neutrpěly nějakou psychickou újmu a nezačaly koktat či zadrhávat se! Na stranu druhou, někteří se ani nemuseli maskovat, takže jsou možná cacovické děti zvyklé. Prohráváme 1:4, ale výkon byl v pořádku. Pak se podaří dokonce urvat i nějaké body remízou s Ostravou 2:2 a turnaj uzavíráme prohrami se Zlínem 0:3, i áčkem Vyškova 0:6.
 
Oranjes  tedy projeli skupinou jak po zamrzlém rybníku, Blacks se snažili, takže vládne v podstatě všeobecná pohoda, všech politiků sen, jak už kdysi zpíval Kouzelník Žito!  
 
V prolínačce naráží Oranjes na Zlín s "naším odchovancem" Gabošem, Black na Havířov a obě utkání zvládáme. Ve finále nás tak čeká áčko domácího Vyškova. Parádní vyrovnané utkání prohráváme 2:1, ale všichni tam nechali srdce, takže pecka! Na sedmém zastavení tak podruhé v sezóně padáme.
 
Jen je škoda, že nám letos Česká televize nakoupila tolik zápasů ze svěťáku, kde naši Galacticos mají šanci ledacos odkoukat, nicméně bez znalosti kontextu a pravidel. Proto naprosto zbytečně řešíme přečíslení 3 na 1 "fantastickým" kopem žabinského Beaudena Barretta Trti, který vybíhá do autu a rozhodčí nás místo pětky, se stoickým klidem, vrací na vlastní polovinu a mlýn má pochopitelně soupeř.  Na rodinnou tradici hvězdných kopů za sebe, kterou v Bystrci začal jeho slavný strýček Blecky, ledžend RCB, navazuje Handré Pollard Ozy. Jsme rádi, že se chlapci inspirují u těch nejlepších učitelů, nicméně je potřebné znát souvislosti. Zejména nás také trápí proslavená geniální bystrcká klička "dovnitř", po které vždycky následují další dvě zoufalé kličky v boji o přežití, srážka se soupeřem a ztráta míče, což někteří playeři vidí jako jednoznačně lepší variantu místo úprku k praporku a další pětce v soupeřově brankovišti, což doporučují trenéři. Zatím neúspěšně. A to nás bohužel čeká frustrující půlrok v tělárnách, kde s tím nic moc neuděláme.
 
Ale na deprese je ještě brzo, příští týden letíme s Huntem do Vídně na Movember Cup, takže doufám, že všichni playeři budou přes týden pilně trénovat a navíc se nebudou holit abychom se ve Vídni mohli prezentovat nejen pěknou hrou, ale i pěknými monarchistickými knírky!