Ztraceni v rozpise!

V sobotu 3. října jsme vyrazili na největší turnaj v rámci podzimní sezóny ORF, neboli Olomocký Rugby Festival! Byl to poslední turnaj před vyhlášením stanného práva císařem Prymusem I., tak jsme očekávali velkou konkurenci z celé republiky. Navíc předpověď mluvila o návratu babího léta, takže naše těšení hraničilo s nedočkavostí. Stejné pocity bohužel asi nesdílel náš dvorní pilot James Hunt, který buď jako správná primadona, čeká na návrat "svého patra" ze servisu, anebo přidává novou kérku, aby si pojistil pozici nejpočmáranějšího řidiče autobusu ve střední Evropě a tím i pozici miláčka maminek RCB. Takže vyrážíme kupátkem se zamračeným Gargamelem za volantem, který tentokrát ještě přitvrdil a kromě blesků z očí nás držel v šachu i svou modrou košilí z dob ČSAD.

Do Olmiku přijíždíme v čas, autobus máme nejlepší, takže potud vše solidní. Že vše nepůjde hladce nám měla naznačit již úvodní schůzka trenérů, kdy z úst "ředitele turnaje" padla otázka: "A jak dlouho chcete hrát"? Tuto otázku může položit buď sluníčkář, který chce dobrodějsky vyjít vstříc i neexistujícím požadavkům, anebo začátečník, který něco takového dělá poprvé. Zkušený matador ví, že děti mohou hrát jen omezený čas za den, z rozpisu je obvykle znám počet zápasů, takže je to otázka látky 3. třídy základní školy, kde se bere dělení dvouciferným číslem. Následný zmatek při popisu, které hřiště je které a kde která kategorie bude hrát, byl jen vtipným pokračováním úvodu turnaje. Přes počáteční peripetie, ke kterým patřila i absence dvou "profi" rozhodčích pro 4 hřiště a absence rozpisu rozhodčích z řad trenérů v rozpisu turnaje, se podařilo turnaj nějak rozběhnout.

Ve skupině nás čekaly na úvod Petrovice 1, kterým jsem loni podlehli ve finále ORFu, Tatra 2, Praga 2 a Dragon. Přes upozornění, že Petrovičtí nás loni porazili 2:1 a je potřeba k utkání přistoupit odpovědně, v zápase předvádíme obvyklé úvodní představení našich individualit a zaslouženě dostáváme lekci z kolektivního pojetí hry poměrem 4:2. Následný fén Václava Vorla nastavuje bodový poměr ve všech zbývajících utkáních na 4:1 v náš prospěch a jako druhý tým skupiny se těšíme na část vítězného pavouka. Tím se prokousáváme více méně bez větších problému, zřejmě z vyšších míst pro nás nařízeným skóre 4:1 až do doby, kdy je svolána schůzka trenérů U10 k neexistující tabuli s výsledky. Právě absence tohoto základního informačního prostředku, který pořádající klub buď nemá nebo ho neumí používat, vedla k tomu, že v tuto chvíli již, obrazně řečeno, "do naha svlečený ředitel turnaje" přiznává alibisticky v množném čísle, že se ztratili v rozpise. Dlužno podotknout, že "ředitel turnaje" byl fešák, takže i přítomné dámy trpěly méně. A protože bylo nutné ukončit turnaj tak, aby hosté z Prahy stihli vlak v 18:00 hod, tak se odehraje jen finále. Do toho byly nominovány dva dosud neporažené celky Petrovice 1 a Říčany 1. A nás Tatra 1 vyzvala k očekávanému utkání o třetí místo dvou týmů s jednou prohrou.

Nutno podotknout, že Petrovice, Říčany a Tatra předváděli krásnou hru, takže trenéři jsou se závěrečnou prohrou 3:5 spokojeni. Na rozdíl od uplakaných Galacticos, kteří na prohry nejsou zvyklí. Ale my víme, že budoucí vítězové se rodí právě z proher, z kterých se dokáží poučit a zvednout jak Fénix z popela. Takže se těšíme (snad) na PYRF za 14 dní do Prahy, kde budeme mít šanci se znovu předvést. Doufáme jen, že se předvede i pořadatel, který bude znát mapu a jehož jedinou kvalifikací nebude přímé vlakové spojení!

Závěrem bychom ještě rádi speciálně poděkovali Olomouckému kraji za podporu turnaje ORF, vyjádřenou jedním blokem a jedním balením plasteliny s logem kraje na každý tým v turnaji. Hlásíme že dětem jsme blok spravedlivě natrhali a po listech rozdělili a plastelinu si jako trenéři schováme na další turnaj do Olomouce abychom si z ní mohli dělat pr.... !:-))