Taková normální sobotní pohoda na RCB

Druhý podzimní turnaj jsme si vzali pořadatelsky na starost a chtěli jsme si to udělat hezký. V dnešní době je základ, že je o akci či čemkoliv jiném, zmínka na virtuále. Takže elektronický plakát, elektronická pozvánka a obhospodaření sítí je základ. Mnohdy stačí jen to, ale my to máme rádi tak nějak po staru. Takže následuje objednávka našeho pivečka Ragr 11 z pivovaru Rojc, masa na rožeň a dobrého počasí od osvědčeného dodavatele, jímž je kostelík sv. Augustínka...

Všechno klape, do turnaje stavíme dvě mužstva RCB Orange a RCB Black a docela nám to jde. Orange na úvod vyprovodí 8:0 Hanáky z Holomóca, pak Black poráží 6:4 stále se lepšící Akademiky, aby následně Orange sfoukli 9:0 ogary ze Zlína. Vše vypadá tak, že nám tu sobotní pohodu nemůže nic pokazit! Tomuto pocitu zřejmě podléhají i naši playeři. Sólujeme, černou práci se nikomu nechce dělat, protože to přece není potřeba, my jsme galacticos a nemůžeme prohrát, že? Což se zákonitě odráží na výsledcích. Black padá s Vyškovem 2:5 a Orange zachraňují remízu 6:6 s Dragonem poslední akcí zápasu. Takže do finále postupují Orange o skóre před městským rivalem z Dragonu, který tak posíláme do dalšího derby o třetí místo s Akademiky. V domácí "kabině" tak před finále dostává hlavní roli "trenérský fén", který sfoukává naše "hvězdy" z galaktických výšin zpátky na zem, což odnáší Vyškov nepěkným skóre 11:0!

Mezi osmi týmy tak bereme 1. a 5. místo. Jasně, hlavní je rozvoj, o výsledky nejde,... Všechny tyhle poučky známe, ale proč se nepochlubit, že poctivě trénujeme a docela nám to jde, že? Takže u nás na RCB stále vyhlašujeme pořadí a rozdáváme diplomy.

Ty nám tentokrát přišel osobně předat pan Mgr. Jaroslav Suchý, radní města Brna pro školství a sport. Moc hezky promluvil na závěr našeho potlachu k naší zahrádkářské osadě a pochválil nám rugby, jako prima sport. A on ví, o čem mluví. Jako bývalý mistr republiky v krasobruslení zažil řeholi tohoto individuálního sportu, kdy musíte 1000x spadnout prdelí na tvrdej led, než se vám podaří skočit první odpíchnutej Rittberger a kde se o tu radost, že se vám to koooonečně podařilo skočit, nemáte ve finále ani s kým podělit! Proti tomu my máme na rugby opravdickou pohodu!;-)