05.06.2018

Na MČR jsme urvali bronz!




Na tento finálový turnaj jsme odjeli už v páteční podvečer, a to proto, aby účastníci zájezdu nemuseli vstávat moc brzy a tím pádem neprospali začátek turnaje. Přespali jsme v Pensionu na Staré poště v Přelouči a volba to byla výborná. Personál se o nás staral jako o vlastní, jídlo perfektní a ubytování výborné. Vřele všem doporučujeme!

Nominováni na tento turnaj byli: Anderle Ivo, Bártů Jan, Bodanský Daniel, Dobeš Ondřej, Dofková Sára, Doležalová Eliška, Drdla Jan (nakonec z důvodu zranění nestartoval), Fiala Mikuláš, Hřebíček Šimon, Navrátil Filip, Majzner Petr, Mynář Jindřich, Sodomka Matěj, Svída Tibor, Szeremeta Marco, Rada Mikuláš, Urban Daniel a Vaníček Tomáš.
Na přebory ČR se týmy přihlašují, tento finálový turnaj není povinný, což mi přijde jako velká škoda, protože jak jinak pozvednout naše ragby, než když se budeme potkávat s těmi nejlepšími.
Přihlásilo se celkem 14 celků, které byly rozděleny do tří skupin: dvou pětičlenných a jedné čtyřčlenné, kde se týmy utkaly každý s každým a do finálové skupiny, do boje o medaile, z každé skupiny postoupily dva první celky. Scénář byl tedy jasný, pokud chceme bojovat o stupínky nejvyšší, musíme ve skupině skončit nejhůře druzí. Našimi soupeři byli: Sparta Praha, Kralupy n/Vltavou, Tatra Praha a domácí Přelouč.

Výsledky základní skupiny:

RCB - Sparta    2:1
RCB - Kralupy    3:0
RCB - Tatra     1:1
RCB - Přelouč    5:0

 

 

 

 

Vstup do turnaje se nám povedl. Začátek byl sice trošku nervózní, Sparta vedla 1:0, když se jí povedlo nám vypíchnout přihrávku, ale zkušenost našeho týmu se projevila - ve zbytku zápasu jsme Spartu prakticky k ničemu nepustili a utkání otočili. V utkání s Kralupami jsme výrazně prostřídali celý tým ihned poté, co jsme se dostali do vyššího vedení, a v pohodě dovedli utkání k vítězství. V dalším zápase s Tatrou šlo prakticky o první místo ve skupině a o to, kdo si do finálové skupiny ponese body za vítězství. V utkání jsme se ujali vedení 1:0, hra byla hodně vyrovnaná. Tatra se moc nedostávala k ohrožení našeho pětkoviště a už to vypadalo, že v utkání zvítězíme.  Bohužel na konci zápasu, po našem vyhraném moulu, jsme zaútočili a následně ztratili míč. Tatra tak z protiútoku vyrovnala. Hned na to bylo utkání ukončeno. Kdybychom věděli, jak moc nám toto vyrovnání bude vadit ve finálové skupině...Utkání s Přeloučí mělo podobný scénář jako zápas s Kralupami.
Ve skupině jsme skončili na skóre druzí a postoupili do finálové skupiny, kam se nám započítávala remíza s Tatrou. Našimi dalšími soupeři byly Říčany, Slavia Praha, Praga Praha a Petrovice.

Výsledky finálové skupiny:

RCB - Říčany    0:3
RCB - Petrovice    4:1
RCB - Slavia    0:0
RCB - Praga    0:2

 

 

 

 

Utkání s Říčany bylo hodně dlouho vyrovnané, nakonec se projevila kvalita soupeře, který zaslouženě vyhrál. Další zápas s Petrovicemi nám vyšel perfektně, a jak říkali trenéři Říčan, přejeli jsme je jako parní válec. Zápas se Slávií byl boj od začátku až do konce, nakonec z toho byla další remíza. V posledním utkání s Pragou viditelně docházely síly. Po tomto zápase nastala zajímavá situace, kdy první byly jasně Říčany (15 bodů), druhá Tatra (11 bodů) a další tři týmy měly stejný počet bodů (9) a o pořadí rozhodovalo skóre. My jsme si mysleli, že to je celkové skóre, a to by nás řadilo na čtvrté místo. Podle regulí ale rozhodovalo skóre ze vzájemných zápasů, které jsme měli nejlepší. A to znamenalo jediné - bronz!

Chválím tým za takřka profesionální přístup k tomuto turnaji, ať už šlo o dostatečný spánek, disciplínu, nezlobení, rozdělení obědu na dvě poloviny (abychom finálovou skupinu pořádně napapaní neprospali, jak se nám to stalo na podzimním a jarním PYRFU). V polední pauze celý tým odpočíval ve stínu a sledoval jak se některé týmy více jak hodinu na přímém slunci honí a polévají vodou. Tyto ušetřené síly se nám náramně hodily odpoledne.

Dámy a pánové, DĚKUJI VÁM, bylo mi velikou ctí s vámi absolvovat celou sezónu. Tato medaile patří i našim zraněným, všem co nebyli nominováni, rodičům, vedení klubu, které vycházelo vstříc našim přáním jezdit na turnaje do Čech a zaplatilo ubytování, a především našim blízkým, že mají tu trpělivost a snáší to, že věčně nejsme doma a když už jsme, tak stejně myslíme na ragby...

Za trenérský tým

Slávek Anderle