Na ORF pro bronz

V sobotu 5. října v 8.45 ráno jsme se vydali s našimi 13i vybranými hráči směr Olomouc na tradiční turnaj ORF ( neplést si s Österreichischer Rundfunk), tedy Olomouc Rugby Festival. Všichni, a zejména ti ze vzdálených obcí, přivítali takto pozdní odjezd s nadšením, že si konečně přispí a nebudou vstávat jak soustružníci do Zetoru. Náš dvorní dopravce nám přistavil pomalu již tradiční standadrdní bus čítající jedno patro + nový řidič, jak si posteskl při odjezdu jeden z trenérů „chybí mi ta klubovna dole“. O osudu našeho oblíbece Jamese není nic známo a padlo i několik teoríí o jeho záhadném zmizení, vypátrat jeho osud se tudíž uvolil náš nejvyšší VV...

Cesta v pekelně vyhřátém busu ubíhala ospale - asi záměr eliminovat zlotřilosti našich svěřenců, což se však minulo účinkem a jediní kdo v teple usínali, byli trenéři a rodičovský doprovod. Po hodině ospalé jízdy jsme tak byli vysazeni v areálu Střední školy polytechnické Olomouc, kde se odehrávala část turnaje kategorie U12. Po rychlém převlečení a přesunu na hřiště následovala porada trenérů, rozcvička a šlo se do bojů…

Sešlo se celkem 16 týmů z Moravy a Čech, pro urychlení se hrálo na dvou hřištích A + B ve čtyřech základních skupinách. Los nám přidělil skupinu C, kde jsme se postupně utkali s Petrovicemi 1, Babicemi a Havířovem. První zápas s Petrovicemi byl jako vždy trochu nervózní, hráči se hledali, ale postupně získávali jistotu a dotáhli zápas do vítězstí 3:1 pro RCB. Následovala porada a motivační proslov trénera a šlo se na zápas s Petrovicemi, který byl vyrovnaný. Naši svěřenci dlouho vedli, ale těsně před koncem soupeř vyrovnal. Výsledek 2:2 tak naše chlapce a jednu dívku lehce rozladil. V dalším zápase si však spravili chuť a smetli Havířov 6:0, čímž si zajistili vítězství ve skupině a postup do dalších bojů. Následoval již tradiční oběd a naše obavy o útlum výkonu našich svěřenců, kteří v místní závodní jidelně spořádali řízek s bramborem, polévkou a salátem.

Ve skupině o postup na pozice nejvyšší nás vyzvali Tatra, Olomouc a Říčany 2. Skupina silná ne však nehratelná. Začali jsme hned zostra proti Říčanům 2 a snažili se hrát pořád stejně jako doposud, rychlou hrou dopředu napadání, skládky….Vítězství 3:0 bylo zaslouženou odměnou. Následný zápas s Olomoucí a vítězství 3:1 nás naladilo na vítěznou vlnu a o to větší pak bylo vystřízlivění v zápase proti Tatře, která nám svou rychlou hrou dopředu a hledáním prostoru ukázala, kde máme ještě rezervy. Prohra 4:0 nás lehce srazila, ale i tak jsme si vybojovali postup do zápasu o třetí místo, který byl vlastě takovým moravskoslezským finále, protože jsme narazili na mužstvo Mariánských hor. Hráči namotivováni naším proslovem a předchozími výkony se vrhli na soupeře a bojovnou hrou v útoku a disciplínou v obraně zaslouženě vyhráli 3:0.

Náš tým se tedy mezi 16i mužstvy neztratil a vybojoval krásné třetí místo, tudíž první mezi všemi moravskými kluby. Celou dobu hráči a hráčka plnili příkazy a rady, které jsme týmu předávali, svou bojovností i nasazením nás velice potěšili. Je vidět, že máme skvělý základ, na kterém lze stavět.

Děkujeme rodičům a fandům za podporu.

Příští víkend nás již čeká klasický moravský turnaj ve Vyškově a těšíme se na hojnou účast.

R+P+M