Dojeli jsme do Olomouce na hřiště SŠ Polytechnické. Hned se k nám přidal Winky, dle KISu přejmenován na Lukáše, ale už je vše v pořádku. Po převlečení v šatně nás čekal první zápas s Pragou 2. Do něj jsme vlétli s chutí a  bylo to znát, pětky položili postupně Filip, Matouš, Michal a poslední přidal zase Filip. Stav 4:0 odpovídal výkonu na hřišti a my se začali připravovat na silný tým RC Tatra 1. Síla pražského klubu se projevila v rychlosti a síle čištění, kde jsme ztráceli balóny. Nicméně pěknou akcí po pravé straně hřiště se nám ke konci zápasu podařilo skórovat,  na vítězství už to nestačilo, na oběd jsme šli po prohře 1:5. Nicméně nakonec se ukázalo, že námi položená pětka byla jediná, kterou Tatra 1 obdržela ve skupině, kde skončila se skórem 39:1 první.

 

Oběd, na který se všichni těšili, tedy mohl začít. Musíme uznat, že vrchní kuchařka místní internátní kuchyně má vše dokonale pod kontrolou, všechny nás seznámila s jídelnou a řízek s bramborovou kaší byl jedna báseň, o čemž svědčily prázdné talíře i to, že Radek si dal dvojitou porci. Jak jinak. Nejde ani zapomenout na povedený rajčatový a okurkový salátek.

 

Po obědové pauze nás čekal místní hanácký klub. Trenérský tým byl v očekávání, jakou stopu zanechal řízek v jejich svěřencích. A naštěstí výbornou, protože i díky pětkám Máci a Agáty jsme odcházeli ze hřiště s úsměvem a rozvojovou výhrou 6:1. Následoval velice důležitý zápas o druhé místo ve skupině s Petrovicemi. V zápase jsme podali vynikající výkon založený na důrazné obraně a měli nejednu podařenou akci, ale z těchto jsme neskórovali. Bodů jsme však dosáhli ze dvou chyb soupeře, které byly vynuceny naší bojovou hrou a odcházeli s výhrou 2:0. Ke skórujícím se přidala v tomto zápase i Vendy. Následovali dva poslední a neméně důležité zápasy s Akademií a Babicemi. Oba týmy jsme zodpovědným výkonem smetli 4:0 a dalším skórujícím se stal Marek, který si položenou pětku náramně užil. Druhé místo ve skupině bylo jisté a tedy boj o bronzové medaile.

 

Jako soupeř se nám postavil již jednou námi poražený klub z Pragovky, tentokrát se ale jednalo o tým číslo 1. Do utkání jsme vstoupili bohužel vlažně a z toho pramenily chyby, které rychle nastavily průběžný stav 3:0 pro Pragovku. Ale nesklopili jsme hlavy a ukázali naši sílu, kdy jsme velmi bojovným výkonem dotáhli na 3:2 a měli poslední útok na vyrovnání skóre. Útok jsme začali od našeho pětkoviště a postupnou hrou se dostali až na polovinu soupeře. Bohužel smolný předhoz, kdy soupeř rychle získal šišku a běžel sám do pětkoviště, stanovil konečný výsledek na 2:4. Nezbývá než uznat soupeřovu sílu a radovat se z celkového 4. místa na turnaji obsazeném 14i týmy. U srdce nás hřeje, že jsme se umístili jako nejlepší tým z Moravy, a to po posledních turnajích lze chápat jako úspěch.

 

Nezbývá než poděkovat borcům a borkyním za obětavý a bojovný výkon na Hané a těšit se na domácí turnaj, který nás čeká už tuto sobotu.

 

Rugby zdar

VV