22.10.2019

Na PYRFu jsme předvedli zlepšený výkon




V sobotu 19. října jsme se zúčastnili tradičního mezinárodního turnaje v Praze. Naše kategorie hrála na stadionu RC Mountfield Říčany a protože jsme náš patrový autobus opouštěli jako první, tak jsme po příjezdu měli do začátku našeho prvního utkání dvě a půl hodiny.

Turnaj U14 se hrál v trošku změněné podobě, protože kdyby jsme hrála klasická utkání 2x25 minut, tak zřejmě hrajeme ještě dnes. Hrálo se 1x15 minut, hřiště zúžené o pět metrů, počet hráčů 13, bez mlýnů a bez autů.

Vzhledem k omluvenkám a zranění jsme odjeli v mírně oslabené sestavě, v počtu 15 hráčů a jedné hráčky.

Sestava:

Anderle Ivo, Bártů Jan, Bodanský Daniel, Ciboch Ondřej, Dobeš Ondřej, Doležalová Eliška, Fiala Mikuláš, Horváth Filip, Hřebíček Šimon, Kincl Jakub, Majzner Petr, Navrátil Filip, Rada Mikuláš, Sodomka Matěj, Urban Daniel a Vaníček Tomáš.

Naši soupeři ve skupině: italský tým RC Perugia junior, domácí RC Říčany a Sparta Praha.

Výsledky:

RCB - Perugia 10:15 (body: Šimon Hřebíček, Daniel Urban
RCB - Říčany 5:25 (body: Daniel Urban)
RCB - Sparta 0:20

 

 

 

Ve skupině končíme na posledním místě a po obědě jsme hráli o 8-10 místo, našimi soupeři byli nám dobře známý Dragon a lotyšský tým RFC Livonia.

Výsledky:

RCB - Dragon 0:15
RCB - RFC Livonia 5:20 (body: Daniel Urban)

 

 

V turnaji jsme skončili na posledním desátém místě, to nám ale vůbec nevadí, herní projev celého týmu byl diametrálně odlišný od zatím odehraných utkání. Bojovnost, skládání, chuť hrát byla úžasná! Jistě, že se ve hře vyskytly chyby, kdo ale chyby nedělá... snad jen náš prezident Václav Vorel.

Trenéři týmů, s nimiž jsme hráli, za námi po utkání a turnaji chodili a velmi chválili náš herní projev, italský trenér dokonce vytáhl plný kufr už nějakou dobu neplatných lir a chtěl za ně koupit některé naše hráče. Na nás si ale nepřišel, my nejsme z Prahy, jsme z města, které má blízko k Vídni, nejsme tedy žádní nazdárci.

Výborně hrál celý tým, opravdu jsem po každém utkání šel podat trenérovi soupeře s hrdostí ruku, protože jsem věděl, že ač jsme utkání prohráli, tak se nemáme za co stydět a soupeři jsme nedali ani metr zadarmo.

Pokud budeme hrát takhle dál, budeme jako trenéři spokojeni, protože ctíme pravidlo: utkání můžeme prohrát, nesmíme ho ale odchodit a musíme bojovat.

Děkuji všem za nádherné výkony

Za trenérský tým

Slávek Anderle