Slunečno, neskládání a řízek

V neděli jsme vyrazili do Petrovic. Již sobotní zprávy od marodů dávaly tušit, že to nebude moc povedený výlet. Ráno v 8.15 jsme se všichni bojeschopní sešli na hřišti, nalodili do busu a čekali. Že netušíte na co? Když dorazil v 8.40 Čudl, vyrazili jsme v počtu čtrnácti hráčů. Jeho jediným štěstím bylo, že měl zrovna narozeniny a místo dortu všem nabídl pověstnou „Čudlovu Narozeninovou Bábovku“.
 
V Petrovicích bylo krásně slunečno a po rozcvičení a dohodě se začalo hrát v pravé poledne o třinácti hráčích na obou stranách. Kluci toto utkání, asi pod vlivem toho sluníčka, pojali dosti lážo plážo, až na malé výjimky neskládali a nebojovali, takže soupeř naší obranou chodil jak nůž máslem. Až po poločasové pauze sem tam přeci někteří zjistili, že už půl hodiny hrajeme zápas a ne touch rugby, ale bohužel jich bylo tak málo, že to našemu výkonu moc nepomohlo. Z této bídy lze vyzvednout jen výkon Denise, Mary a Šímy, ke kterým se přidal v druhém poločase Míša a chvílemi i Dominik L... Ostatní zápas jen odchodili a předháněli se v tom, kdo víc hráčů nesloží! K výsledku 81:0 už není více co dodat, takže jediným pozitivem, kromě sluníčka, byl řízek servírovaný po zápase na jídlo.

Utkání se dá prohrát pokud je soupeř lepší, ale je nutno odejít ze hřiště se vztyčenou hlavou a s vědomím, že jsem ze sebe vydal vše co jsem mohl. Rozhodně ne tak, jak to pojala většina hráčů v tomto utkání, kteří to při neúčasti některých opor v hlavě vzdali již před utkáním. Každý hráč musí jít na hřiště se snahou ze sebe vydat to nejlepší a pokud to udělají všichni, dá se vyhrát, popřípadě čestně prohrát, ale ne prohrát v hlavách již před utkáním! Doufáme, že se už ničeho podobného v budoucnu nedočkáme.