Ke druhému přátelskému utkání tohoto jara jsme zavítali k tradičnímu rivalovi do Říčan. Po příjezdu jsme sledovali část utkání domácích mužů proti Slávii a výkony mladých říčanských nadějí Martina Cimpricha a Jakuba Homera by měly být inspirací pro naše talenty. 

 

Zápas začal dle očekávání, domácí nás aktivní hrou dostali pod tlak, kterému jsme kromě deseti minut ve druhé půli museli čelit až do konce. Opět se projevilo, že profesorská hra, která nám stačí na Moravě, nemá v Čechách naději na úspěch. Říčanští si nabíhali do přihrávek, statická obrana našich se nedokázala včas vytahovat a neochota některých opor skládat nám na herní pohodě nepřidala. Naše útočné pokusy v první půli končily na aktivní obraně domácích, kteří nás nenechali nadechnout. Po pauze se obraz hry začal měnit, domácí hokejově střídali plnou lavičku a byla radost sledovat, že jsme s nimi byli schopni držet krok až do konce zápasu. Náplastí na nepěkný výsledek 52:5 byla pochvala jak od trenérů domácích, tak od Míry Němečka, bývalého špičkového hráče a současného trenéra reprezentace mužů ČR.

 

Hra nebyla rozhodně tak špatná, jak vypadá výsledek, všude nám chyběl jen pověstný kousek, ale to je na soupeře říčanských kvalit málo. Jsme za tuto lekci vděčni, protože jen těžká utkání nás posunou dál. 

 

Příští týden nás čeká další náročný soupeř, Slávie a věříme, že si spravíme chuť a tentokrát budeme zápas šéfovat my...