Aj tak sme stále frajeri

30.09.2020











Kolotoč podzimních turnajů pokračoval další severskou zastávkou, a to, jak bude zmíněno dále, doslova a do písmene. Vzhledem k nakupeným omluvenkám jsme cestovali citelně oslabeni a pouze s jedním týmem. Některé důvody neúčasti byly poněkud nečekané, takže pro jistotu opět připomínáme, že děti jsou lehce omyvatelné a ve vodě nerozpustné. Naše slavná rodačka Eva Pilarová, pěla že "že Brno není Praha a Armstrong není Rus, to každý ví...", škoda, že každý neví, že Havířov není Brno, protože na severu přestalo v 10:30 pršet a dokonce vysvitlo i  sluníčko a bylo docela příjemně.
 
Odjezd z jindy slunného jihu ovšem probíhal v řádné slotě, navíc tentokrát chyběl i náš klubový řidič, o patráku nemluvě. Postarší nasupený pán za volantem evidentně nebyl zvyklý na vyšší hladinu hluku, kterou produkují naše děti. Z očí mu šlehaly dva blesky podobné těm, co nosila generace jeho dědů na helmách. Ze začátku to vypadalo, že snídal želví polévku a dojedeme do Havířova nejdřív v poledne, navíc jsme záhy zjistili, že nám do busu trochu teče. V tu chvíli nás řidič překvapil rychlou zastávkou a energickou proměnou v burlaka na Volze. Mrštně totiž přiskočil k místu kudy do naší bárky teklo a jal se problém řešit. Bezvýsledně. Chybělo jen sborové "Ej uchněm".
 
Tato událost však měla pravděpodobně vliv na funkci, respektive na rychlost výkonu a do Havířova jsme dorazili včas. Na místě jsme zjistili, že něco je jinak. I méně bystrý pozorovatel v mžiku odhalil, že ještě v červnu, při naší poslední návštěvě, u hřiště labutě nebyly. K domácím, kromě nás, přijela i pouť. Škoda že chyběl rodák z nedaleké Ostravy Norbert Lichý, pak by byla iluze našeho okresního přeboru dokonalá.
 
Děti se šly převléct a nás čekala tradiční předzápasová rozprava, která obvykle začíná prezenčkou. Rád bych napsal, že tam byl Vyškov, Olomouc, Ostrava, prostě skoro celá parta, ale nebyl tam skoro nikdo, a to teda "Uďo noumání není". Stejně tak dotaz z pléna trenérů, jestli vůbec chceme hrát! Asi i na některé dospělé zapůsobil výhled na kolotoče a místní KFC, nicméně kvůli tomu jsme nepřijeli. Naštěstí zvítězil zdravý rozum a s úderem půl jedenácté, tedy přesně v čase kdy se nad Havířovem rozestoupily mraky, se začalo hrát. 
 
Čekaly nás dvě kola proti domácím, Akademii a Zlínu ve společenství s Dragonem. Nás smíšený tým se všem postavil nebojácně a se vší vervou, nicméně herně vyspělejší soupeři byli tentokrát nad naše síly. Marně si trenérský tandem David + Teo lámal hlavu nad taktikou, nedařilo se nám dotáhnout utkání do vítězného konce. Chybělo pár drobností, které v důsledku činí celek. On například ten míč sám od sebe ze země do náruče nevyskočí, ačkoliv se o to někteří hráči úpěnlivými pohledy pokoušeli, až to vypadalo, že hypnotizují havířovský horizont. Na druhou stranu je třeba pochválit třeba chytrou hru Matyáše, který kdykoliv viděl prostor, šel tam. A to je dobře. Ani ostatní se neztratili a bojovali seč jim síly stačily. Tentokráte jsme nevyhráli, ale poučili se, což je nakonec ještě větší vítězství.
 
Po skončení naší části turnaje jsme zafandili bystrckým desítkám v úspěšném finále proti Vyškovu, dali si obvyklé "kolo" v KFC a všichni v suchu a teple nasedli do busu směr naše milované město. 
 
Děkujeme domácím za perfektní uspořádání turnaje v místních, hlavně personálně složitých, podmínkách. Hřiště byla v dobré kondici i po dešti, je třeba říct, že množné číslo je namístě, protože dvanáctky měly k dispozici samostatnou plochu, takže byl turnaj dohrán podstatně rychleji než obvykle. Koordinace zápasů, rozhodčích i zapisovatelů byla skvělá, občerstvení teplým čajem potěšilo. Prostě stačí relativně málo k tomu, aby vše proběhlo bez zádrhelů. Doufáme, že někteří lajdáci z řad pořadatelů moravských turnajů, se budou inspirovat i tímto turnajem, pokud jim jako vzor nestačil tento a ten bystrcký
 
Tuto sobotu se snad potkáme v Olomouci na výběrovém turnaji ORF, kde změříme síly i se zbytkem republiky z Prahy, která je na semaforu příznačně červeně!
 
Rugby zdar!
 
P.S. Pro nováčky čtenáře přimonínáme, že pod zvýrazněným textem se ukrývají překvapení:-)
 
Foto: Tomáš Křesálek. Více fotek ZDE.