Nové i staré tváře úspěšně bojovaly ve Vyškově

Osud tomu chtěl, že se první podzimní turnaj odehrál tam, kde jsme na konci jarní sezóny byly naposledy mimo Brno. Ano, jelo se do Vyškova. Dle Wikipedie zde bylo v roce 1900 šest lékařů, dva zvěrolékaři a jedna lékárna. My s potěšením konstatujeme, že v září o 121 let později zde také bylo jedno rugbyové hřiště a na něm v kategorii U8 dohromady devět mužstev! Jen tak dále! Tedy poněkud záhadnou zůstává neúčast týmu Dragonu. Kluci od Svitavy asi ladili formu až na příští turnaj, který se hraje v sobotu u nás v Bystrci.

Jak zpíval stonásobný zlatý slavík Kája, čas běží jak bláznivý, a tudíž ani našemu týmu se nevyhnula velká "generační" obměna. Tentokráte ovšem nesčítáme pouze ztráty, ale spíše posily z naší sluníčkové líhně multisportovních maláčů. Je to zřejmě další osudová provokace, ale nováčků bylo přesně 7! Fajn je poznání, že se plejeři dokáží adaptovat z provádění všech různých kouzelných cvičení, čůrajících psů a telefonu do naší rugbyové party, za což samozřejmě patří dík všem, kdo se na tom podílí, včetně rodičů. Nicméně na vrcholu této pyramidy bohorovně stojí sluníčkový maláčový šéftrenér Pandžábí T´o´mas Tailleur.

Úderem desáté hodiny tak začal na místním pěkně střiženém pažitu nesmlouvavý boj tří bystrckých mužstev proti zbytku Moravy. A byly to líté souboje. Tým zkušených plejerů Orange si v nejkrásnějším utkání turnaje poradil o dvě pětky s domácími, podobnou bitvu přinesl zápas s Akademií. Byla vidět spousta skládek a krásných útočných akcí zakončených nejednou pětkou.  

Ovšem pozadu nezůstali ani nováčci, kteří se chtěli ukázat před početnou rodičovskou ekipou. První pětku v životě tak položil Hynek, kterému se to sice povedlo až napotřetí, když první dva pokusy skončily předhozem, nicméně o to oslavněji se nesl auditoriem ryk hrdých rodičů. První body si připsal také Ríša, který tak učinil v zápase, kdy sympaticky pomáhal týmu Havířova. Ti přijeli jen se čtyřmi hráči, kterým navíc dohromady nebylo ani patnáct. Prostě srdcaři z drsného severu, aneb čivava do pitbula! 

Každopádně taxa za první body, stavebnice LEGO je stále stejná, což připomínáme třem šťastným párům rodičů! Ti třetí mají doma raubíře Simona, který skóroval ve svém prvním utkání z první akce, čímž dorovnal rekordmanku Kikinu (dnes U12), které se podobný husarský kousek povedl také ve Vyškově. Je to prostě magické město.

S žádnou velkou gastronomickou magií si ovšem nelámou hlavu v místním hladovém okně, takže na výběr jsou typické lahůdky typu klobása, párek a hranolky. Tedy ne že bychom na tom v Bystrci byli líp... Drobným kamenem úrazu tak byli překvapivě rodiče našich dětí, kteří zcela v poklidu cpali do svých mladých nadějných sportovců tyto dobroty. Takže takhle ne. Je evidentně načase připomenout mantru z roku 2019, že ne vždy platí heslo "Bůček, škvarky, ovar - zvednem nad hlavu pohár!"  Vezmete-li navíc v úvahu, že booCZech je vlastně strategická zbraň nepřítele, pak doufejme, že příště dají rodiče svým ratolestem maximálně variantu bůček light. No a úplně nejlepší bude, když je vybaví dostatkem ovoce. Banány, hrozny, jablka... Další kapitolou jsou pak sladké limonády mezi zápasy. Pravděpodobně je to způsobeno tím, že rodiče vidí nás zlé trenéry jejich ratolesti na hrišti "lynčovat", tak se jim to snaží vynahradit a následně je o přestávkách "limčují":-) Voda příště postačí.