Bystrcký Hrad opět odolal nájezdníkům

Sobota 11. září byla v kalendáři Přeboru Moravy vyhrazena konečně plnotučnému domácímu turnaji, tedy za účasti kompletní moravské šlechty. Jak už to tak ovšem se šlechtou (je tam opravdu malé š) chodilo a chodí, vždy se najde jeden kverulant, nebo stávkokaz. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Páni z Cacovic opět nikde. Zlí jazykové tvrdí, že to nějak souvisí s faktem, kdy od jisté doby převlékly v Brně popelářské vozy barvy ze sytě oranžové do zelenobílé, ale každý svého štěstí strůjcem a jak by řekl v týdnu zesnulý velký fanda rugby a ještě větší herec Jean-Paul Belmondo "časy jsou zlé...tím spíš si máme pomáhat". Odpočívej v pokoji Mistře!

Na turnaj ovšem k všeobecnému údivu nedorazil ani moravský národní rugbyový buditel, největší žijící valašský rugby youtube teoretik, herec a boxer Dan Beneš, čímž nás dosti rozladil. České dráhy buď ukončily spolupráci s unií, nebo nám Benky pěkně zpohodlněl. Každopádně příště až se ukáže, tak s jeho, toho času sparťanským overalem, buď zapálíme Řím, nebo z něj toho rumuna vyženeme karabáčem!

Výše zmínění na turnaji nebyli, nicméně je v prvé řadě třeba ocenit ty, kteří dorazili. A vezmeme to popořádku. Taková velká akce se neobejde bez spousty obětavých dobrovolníků, kteří nalajnují hřiště, připraví kabiny, koše, stan pro moderátora...A tak i ti z nás co jsou zatím svobodní, tedy nepojali dosud za manželku nějaké něžné stvoření, které svou oddanost prokáže hlavně po mužově smrti tím, že i nadále bude hrdě nosit jeho příjmení, museli vstávat se slepicemi. 

V každém případě události jako ranní výměna propanbutanové láhve (mylně považované za CO2) a kombajn, který málem přejel celou benzínku, aby pak byl o něco menší kombajn spatřen v rukou mládežníka RCB, balícího cigáro dědovi, předznamenal svérázný tón turnaje.

Účast na akci byla hojná, prakticky stejná jako před týdnem ve Vyškově, a tak se v deset hodin SELČ, pod taktovkou nejchlupatějšího muže RCB, jehož iniciály DM neznačí ani příslušnost k tlupě milovníků drogerie, ani k jisté britské kapele jejíž rozsah žánrů obsáhne jeho skoro celý vlastní niterný všehomír, rozeběhl turnaj našich nejmenších a samozřejmě i ostatních věkových kategorií. 

Opět jsme postavili tři mužstva, tentokráte dokonce dorazilo 18 dětí, takže brzy budeme muset pořídit novou sadu dresů pro čtvrtý tým! Bombarďáci týmu Orange se zhurta pustili do všech soupeřů a nikomu nedali ani centimetr hřiště. Pokud zrovna nepředvádíme sidestep na místě, takovou statickou obdobu legendární bystrcké protisměrné kličky, tak se na to pěkně kouká a trenéři vesměs chválí. Stejně jako minulý týden jsme svedli největší boj s vyškovskými a Akademií, nakonec nám tvrdě a zdatně sekundoval i jeden z našich týmů v posledním utkání.

Rozvojová mužstva Black a White se nenechala zahanbit a k vidění byla plejáda útočných akcí, skládek a hlavně nadšení ze hry samotné. Je třeba zmínit Patrika H., který úprkem přes celé hřiště položil svou první pětku v životě, což samozřejmě pro rodiče obnáší povinnost koupě LEGA. Gratulujeme! K výborné úrovni turnaje přispěly nemalou měrou i naše dívčí hráčky týmu U15, které prakticky celou akci odpískaly a zvláště o pronikavém Maruščině hlasu se jistě nejednomu mládežníkovi, ať už v dobrém, nebo děsivém, podle toho jak to hrál, zdají divoké sny.

Dalším pozitivem je fakt, že rodiče poctivě četli reportáž z Vyškova, a tak své milované děti vybavili opravdu prvotřídní stravou. Přijít k hlavnímu "stanu" šesti-sedmi letých dětí a vidět pohromadě mrkev, papriku, rajčata, hrozny, jablka, banány... opravdu potěší a díky rodičům za to! Na scéně už chyběl jen Chrysler 180, sen všech zelinářů z osmdesátých let! Rodiče si ovšem půst svých dětí vynahradily po svém, takže když naposledy přebývalo u Štíra deset kilo masa, tak tentokráte pro jistotu chybělo! Někteří méně šťastní z nás tak zůstali o klobáse, nebo párku...

V naší kategorii bylo odehráno dohromady 28 utkání. K vidění byly souboje, radost, smutek i zmar, prostě vše co k takovému turnaji patří... Spadnout můžeš tisíckrát, ale nejdůležitější je se zase vždycky zvednout! Vítěz může být jen jeden a jsme hrdí na to, že jsme to tentokráte byli my. Nicméně žádná sláva netrvá déle než do dalšího týdne a pořád je co zlepšovat. 

Nejmenší nám opět udělali radost a nenechali dobít naši tvrz, tedy spíše náš Hrad! Hrad? No ovšem vážení! Bystrc je vyjma brněnského hip-středu jedinou čtvrtí, v jehož katastru se nachází Hrad! A ne ledajaký. Největší britský politik všech dob, jistý Winston Churchill zde na Veveří začátkem 20. století strávil dokonce část líbánek se svou ženou, o čemž mimo jiné pojednává zdařilá inscenace Městského divadla v Brně. Dnes není úplně populárním politikem, ovšem je třeba říci, že ti co na něj plivou, by si bez jeho statečnosti a rozhodnosti v současné době maximálně voskovali zplihlý knír, žehlili pumpky, nebo vázali červený šátek.

Za slunečného počasí tedy proběhl vydařený letní turnaj podzimní sezóny, za nímž udělalo tečku vyhlášení vítězů. Na začátku bylo psáno kdo všechno chyběl, nicméně na konci nechyběl muž z nejpovolanějších, radní města Brna pro sport, který to nemá jen na trafiko-vizitce, Mgr. Jaroslav Suchý. Tímto nás potěšil a my mu se vší úctou a sebevědomím neváhali připomenout současný stav našeho areálu, tedy "je to hotový, jen to potřebuje dodělat". 

Děkujeme všem již zmíněným činovníkům, hráčům, rodičům a podporovatelům, náhodným kolemjdoucím... prostě všem, díky kterým vyšel sobotní turnaj na jedničku. Byli jste skvělí! 

Za sladkou tečku pak našim děvčatům kategorií U15 a U17, které v odpoledním turnaji nekompromisně smetly všechny soupeřky. Za slanou tečku pak duu prošedivělých prodavačů párků ne nepodobných kapele Duo Jamaha, sveřepě nabízející pravé maso i různým podivným existencím z hlavního města, kde už jsou podobné provokace považovány za výstřelky zoufale nemoderních a nešťastných lidí Bébelovy éry!

Bůh nás chraň a rugby zdar!

Foto: Aleš Kottek